Obliba zkráceného pracovního úvazku v posledních letech stoupá. Pro mladé rodiče je to možnost, jak zvládnout práci a péči o děti, studentům umožňuje práce na zkrácený úvazek získat potřebnou praxi a lidem v předdůchodovém věku se zdravotními problémy dovoluje zkrácený úvazek pracovat až do dosažení důchodového věku. Jaký vliv má zkrácený úvazek na výpočet státního důchodu?
Pro výpočet státního důchodu není rozhodující, zdali se pracuje v daném období na plný nebo zkrácený pracovní úvazek. Rozhodující pro výpočet státního důchodu je získaná doba pojištění a průměrná měsíční mzda za odpracované roky. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mají nižší mzdu než by měli při práci na plný úvazek, z tohoto důvodu znamená zkrácený úvazek i nižší státní důchod.
Vstupní údaje pro výpočet důchodu v roce 2015
Základními dvěma vstupními údaji při výpočtu důchodu v roce 2015 jsou: získaná doba pojištění v celých ukončených letech a osobní vyměřovací základ. Do doby pojištění se započítávají odpracované roky v plném rozsahu a náhradní doby pojištění v omezeném rozsahu. Mezi nejčastější náhradní doby pojištění patří studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o dítě 4 let věku, vojenská služba nebo evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu. Osobní vyměřovací základ při výpočtu důchodu v roce 2015 se vypočítává z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění v letech 1986 až 2014, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají pomocí koeficientů na současnou úroveň.
Proč práce na zkrácený úvazek po dobu pár let nevadí?
Někteří občané mají obavy přijmout dočasně práci na zkrácený úvazek z důvodu negativního vlivu na jejich starobní důchod, přestože by jim to aktuálně z různých důvodů velmi pomohlo, např. právě ze zdravotních důvodů nebo péči o děti. Z důvodu zkráceného úvazku bude státní důchod skutečně nižší, ale rozdíl je nižší než si většina lidí myslí.
Praktický příklad
Paní Nováková si zažádá o starobní důchod v roce 2015. V první variantě měla v letech 1986 až 2014 vždy roční mzdu v současné hodnotě 300 000 Kč (25 000 Kč měsíčně). V druhé variantě měla průměrnou roční mzdu v letech 1986 až 2010 v současné hodnotě 300 000 Kč (25 000 Kč měsíčně) a v letech 2011 až 2014 měla průměrnou roční mzdu z důvodu práce na zkrácený úvazek v současné hodnotě poloviční, tedy 192 000 Kč za rok (16 000 Kč měsíčně). O kolik by měla paní Nováková starobní důchod v druhé variantě nižší oproti první variantě, když v obou případech získala dobu pojištění v rozsahu 42 let.
1) Základními vstupními údaji při výpočtu starobního důchodu v první variantě jsou: osobní vyměřovací základ 25 000 Kč a doba pojištění 42 let.
| Text | Částka |
| Osobní vyměřovací základ | 25 000 Kč |
| První redukční hranice (do 11 709 Kč, ze 100 %) | 11 709 Kč |
| Druhá redukční hranice (od 11 709 Kč do 106 444 Kč, z 26 %) | 3 456 Kč |
| Základní výměra důchodu | 2 400 Kč |
| Výpočtový základ(11 709 Kč + 3 456 Kč) | 15 165 Kč |
| Procentní výměra za odpracované roky(42 let x 1,5 %) | 63,0 |
| Procentní výměra důchodu(15 165 Kč x 63 %) | 9 554 Kč |
| Měsíční důchod(2 400 Kč + 9 554 Kč) | 11 954 Kč |
vlastní výpočet autora
2) Základními vstupními údaje při výpočtu starobního důchodu v druhé variantě jsou: osobní vyměřovací základ ve výši 23 433 Kč (24 let x 300 000 Kč + 4 roky x 192 000 Kč) a doba pojištění 42 let.
Výpočet osobního vyměřovacího základu 23 433 Kč:
- (24 let x 300 000 Kč + 4 roky x 192 000 Kč) = 8 160 000 Kč
- (8 160 000 Kč: 10 592 dní) x 30,4167) = 23 433 Kč
- 10 592 dní je počet dní v letech 1986 až 2014 a 30,4167 je průměrný počet dní v měsíci
| Text | Částka |
| Osobní vyměřovací základ | 23 433 Kč |
| První redukční hranice (do 11 709 Kč, ze 100 %) | 11 709 Kč |
| Druhá redukční hranice (od 11 709 Kč do 106 444 Kč, z 26 %) | 3 049 Kč |
| Základní výměra důchodu | 2 400 Kč |
| Výpočtový základ(11 709 Kč + 3 049 Kč) | 14 758 Kč |
| Procentní výměra za odpracované roky(42 let x 1,5 %) | 63,0 |
| Procentní výměra důchodu(14 758 Kč x 63 %) | 9 298 Kč |
| Měsíční důchod(2 400 Kč + 9 298 Kč) | 11 698 Kč |
vlastní výpočet autora
Ve druhém případě má paní Nováková měsíční státní důchod nižší o 256 Kč. Práce čtyři roky na zkrácený úvazek za nižší mzdu než na jakou byla paní Nováková zvyklá v předchozích letech tedy ovlivní výši státního důchodu méně než paní Nováková předpokládala. Prvním důvodem je skutečnost, že doba pojištění je v obou případech stejná a druhým důvodem je skutečnost, že osobní vyměřovací základ v roce 2015 se vypočítává za 29 let a 4 příjmové horší roky nesníží tolik osobní vyměřovací základ zase tolik moc.
Kdy je zkrácený úvazek dobrou volbou?
Doba studia již nepatří od roku 2011 mezi náhradní dobu pojištění. S ohledem na výpočet státního starobního důchodu je zejména pro studenty vysokých škol výhodné, když již během studia pracují na zkrácený úvazek, neboť získají vyšší dobu pojištění, která významným způsobem ovlivňuje konečnou výši státního důchodu. Rovněž pro občany se zdravotními problémy, kteří nemají nárok na invalidní důchod, je vhodné pracovat na zkrácený úvazek, neboť evidence na úřadu práce se započítává do doby pojištění pouze po dobu, kdy je pobírána podpora v nezaměstnanosti a dále maximálně po dobu tří let po dobu, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží. Práce na zkrácený úvazek po dobu několika málo let ovlivňuje konečnou výši důchodu méně než by se na první pohled zdálo. Rozhodující je měsíční mzda při práce na zkrácený úvazek.
Nahrávání ...