Výpočet důchodu je složitou záležitostí. Ovlivňuje ho celý průběh pojištění. V praxi mohou mít dva občané stejné příjmy a přitom značně rozdílný důchod. Jak je to možné? Podívejme se na praktické výpočty a ukažme si všechny faktory ovlivňující výši státního důchodu.
Při výpočtu důchodu v roce 2015 jsou dvěma základními vstupními údaji získaná doba pojištění a osobní vyměřovací základ. Čím vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší je řádný starobní důchod. Při odchodu do předčasného důchodu je třetím důležitým vstupním údajem krácení za předčasnost. Čím dříve se do předčasného důchodu odejde, tím vyšší je krácení a nižší předčasný důchod. Krácení u předčasného důchodu se provádí za každých 90 dní předčasnosti. Výpočet důchodu tedy ovlivňuje celý produktivní život.
Jak zjistíme dobu pojištění?
Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech. Do doby pojištění se počítají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu). Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech. Při získání např. 40 let a 359 dní se hodnotí při výpočtu důchodu doba pojištění v rozsahu 40 let. Před podáním žádosti o důchod je vhodné si pohlídat získanou dobu pojištění a případně odejít do starobního důchodu o několik dní později za účelem ukončení dalšího celého roku pojištění.
Jak se vypočítává osobní vyměřovací základ?
Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky. Dřívější příjmy, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění, se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Při výpočtu důchodu v roce 2015 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2014.
Krácení za předčasnost
Do řádného důchodu je možné odejít při získání potřebné doby pojištění při dosažení řádného důchodového věku. Důchodový věk se liší pro muže a ženy dle ročníku narození, u žen se zohledňuje i počet vychovaných dětí. Před dosažením řádného důchodového věku je možné odejít do trvale kráceného předčasného důchodu. Do předčasného důchodu je možné odejít dříve o 3 roky, když důchodový věk je nižší než 63 let. Občané, kteří mají důchodový věk vyšší než 63 let, mohou odejít do předčasného důchodu nejdříve v 60 letech. Nejdříve je možné odejít do předčasného důchodu o 5 let dříve, jestliže je důchodový věk 65 let a více. Odchod do předčasného důchodu je sankciován. Krácení se provádí za každých 90 dní předčasnosti a činí:
- 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dní
- 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne
- 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne
Protože je předčasný důchod trvale krácený, tak je vhodné si odchod do předčasného důchodu dobře rozmyslet.
Kdy je možné mít při stejném příjmu různý důchod?
V praxi dochází k situaci, že mají dva občané zcela totožné příjmy během produktivního života a jejich výsledný důchod se následně liší. Důvody mohou být dva: odchod do předčasného důchodu nebo získání vyšší doby pojištění. Obě varianty si propočítáme na praktických příkladech. Na ukázkových příkladech je názorně vidět, jak složitý výpočet starobního důchodu je a že při stejných příjmech je možné mít různý důchod o stokoruny až tisícikoruny měsíčně. Výše státního důchodu totiž nezávisí pouze na příjmech, ale i na dalších parametrech.
Praktický příklad 1)
Pan Vaněk má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 28 130 Kč. Pan Navrátil má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky rovněž ve výši 28 130 Kč. Pan Vaněk však získá dobu pojištění v rozsahu 42 let a pan Navrátil získá dobu pojištění v rozsahu 39 let. Jak se bude lišit měsíční důchod obou pánů? Výpočet provedeme dle legislativy roku 2015.
| Text | Vaněk | Navrátil |
| Osobní vyměřovací základ | 28 130 Kč | 28 130 Kč |
| První redukční hranice (do 11 709 Kč, ze 100 %) | 11 709 Kč | 11 709 Kč |
| Druhá redukční hranice (od 11 709 Kč do 106 444 Kč, z 26 %) | 4 270 Kč | 4 270 Kč |
| Základní výměra důchodu | 2 400 Kč | 2 400 Kč |
| Výpočtový základ | 15 979 Kč(11 709 + 4 270) | 15 979 Kč(11 709 + 4 270) |
| Procentní výměra za odpracované roky | 63,0(42 x 1,5%) | 58,5(39 x 1,5 %) |
| Procentní výměra důchodu | 10 067 Kč(15 979 x 63 %) | 9 348 Kč(15 979 x 58,5 %) |
| Měsíční důchod | 12 467 Kč(2 400 + 10 067) | 11 748 Kč(2 400 + 9 348) |
vlastní výpočet autora
Pan Vaněk má měsíční důchod vyšší než pan Navrátil o 719 Kč. Důvodem je získání vyšší doby pojištění. Z důvodu vyšší doby pojištění má pan Vaněk vyšší řádný starobní důchod o 6,1 %, přestože měli oba pánové shodné příjmy během produktivního života. Nejenom příjmy tedy ovlivňují výši řádného starobního důchodu, ale rovněž získaná doba pojištění.
Praktický příklad 2)
Paní Krejčí má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 25 380 Kč. Stejnou průměrnou mzdu má i paní Kadlecová. Paní Krejčí získá dobu pojištění 40 let a odejde do řádného starobního důchodu. Paní Kadlecová získá dobu pojištění v rozsahu rovněž 40 let a odejde do předčasného důchodu přesně 3 roky před dosažením řádného důchodového věku. Jak moc se liší měsíční důchod, si vypočítáme dle legislativy roku 2015.
| Text | Krejčí | Kadlecová |
| Osobní vyměřovací základ | 25 380 Kč | 25 380 Kč |
| První redukční hranice (do 11 709 Kč) | 11 709 Kč | 11 709 Kč |
| Druhá redukční hranice (od 11 709 Kč do 106 444 Kč) | 3 555 Kč | 3 555 Kč |
| Základní výměra důchodu | 2 400 Kč | 2 400 Kč |
| Výpočtový základ | 15 264 Kč(11 709 + 3 555) | 15 264 Kč(11 709 + 3555) |
| Procentní výměra za odpracované roky | 60,0(40 x 1,5) | 60,0(40 x 1,5) |
| Procentní výměra důchodu | 9 159 Kč(15 264 x 60 %) | 9 159 Kč(15 264 x 60 %) |
| Krácení důchodu (pouze u předčasného důchodu, v %) | 0,00 | 15,90 |
| Krácení důchodu (pouze u předčasného důchodu, v Kč) | 0 Kč | 2 426 Kč(15 264 x 15,9 %) |
| Procentní výměra důchodu | 9 159 Kč | 6 733 Kč(9 159 – 2 426) |
| Měsíční důchod | 11 559 Kč(2 400 + 9 159) | 9 133 Kč(2 400 + 6 733) |
vlastní výpočet autora
Paní Krejčí má měsíční státní důchod vyšší o 2 426 Kč než paní Kadlecová, která měla stejnou průměrnou mzdu a získala stejnou dobu pojištění, ale odešla do předčasného důchodu o 3 roky dříve. Kdyby paní Kadlecová ty tři roky ještě pracovala a měla pořád stejný příjem, potom by z důvodu získání vyšší doby pojištění o 3 roky, měla státní důchod dokonce 12 246 Kč. Abychom názorně ukázali krácení za předčasnost, tak v názorném příkladu počítáme u paní Krejčí i paní Kadlecové se stejnou dobou pojištění v rozsahu 40 let.
Nahrávání ...