Jak se v posledních letech změnil výpočet důchodu

Důchodová legislativa se většině vyspělých zemí neustále mění a vyvíjí. Podmínky pro přiznání starobního důchodu jsou tak přísnější a pro většinu občanů je výpočet i méně výhodný. V následujícím článku se podíváme, co všechno se v posledních letech změnilo.

Doba pojištění a osobní vyměřovací základ

V minulosti i teď závisí výše státního důchodu na získané době pojištění a osobním vyměřovacím základu. Do samotné doby pojištění se vám počítají nejen odpracované roky, ale také náhradní doby pojištění. Každý rok pojištění zvyšuje státní důchod, protože se zvyšuje procentní výměra důchodu, a to o 1,5 % z výpočtového základu. Osobním vyměřovacím základem je průměrná měsíční mzda za odpracované roky. A dřívější příjmy se přepočítávají na současnou hodnotu. Pokud tedy počítáte důchod v roce 2014, hodnotí se příjmy v letech 1986 až 2013.

Při výpočtu důchodu vždy platí (v minulosti i nyní), že vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ vedou k vyšším důchodu.

Praktický příklad

Paní Červená má při výpočtu důchodu v roce 2014 průměrnou mzdu za odpracované roky (hodnotí se příjem v letech 1986 až 2013) ve výši 27 150 Kč. Paní Červená získá dobu pojištění 41 let. Paní Modrá má osobní vyměřovací základ rovněž 27 150 Kč. Paní Modrá však získala dobu pojištění 42 let. Jak se liší měsíční důchod paní Červené a paní Modré? Všechny výpočty jsou provedeny dle roku 2014.

Změny u náhradních dob pojištění

Změny zaznamenaly náhradní doby pojištění. Do konce roku 1995 se evidence na úřadu práce započítávala pro důchodové účely plně a bez omezení. Od roku 1996 se vám však do doby pojištění evidence na úřadu práce započítává pouze v případě, když je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci. Pak také doba, kdy podpora nenáleží, pouze v rozsahu tří let. Tato doba se zjišťuje až zpětně a do věku 55 let se započítává maximálně jeden rok.

Do konce roku 2009 se jako náhradní doba pojištění započítávalo také studium. Ale od roku 2010 již studium nepatří mezi náhradní dobu pojištění. Což ve výsledku znamená získání nižší doby pojištění a tím také nižší výši starobního důchodu.

Osobní vyměřovací základ se redukuje

Při výpočtu důchodu je uplatněn i princip solidarity. Osobní vyměřovací základ při výpočtu důchodu se redukuje. Od roku 2011 přitom dochází každoročně ke změně zápočtu v jednotlivých redukčních hranicích. Tato změna má za následek méně výhodný výpočet důchodu.

• V první redukční hranici se osobní vyměřovací základ započítává v plném rozsahu, tedy ze 100 %. Od roku 2011 až po současnost. I v roce 2015 tomu tak bude. V roce 2014 je první redukční hranice do 11 415 Kč.
• V druhé redukční hranici se osobní vyměřovací základ započítává omezeně. Zápočet v druhé redukční hranici během let klesal, jak je vidět z přiložené tabulky. Procentní změna samozřejmě ovlivnila výši důchodu.

Jednotlivé redukční hranice se odvíjí od průměrné mzdy stanovené MPSV. První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, druhá 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice následně 400 % průměrné mzdy.

Praktický příklad

Dopad každoročního snižování druhé redukční hranice na měsíční výši důchodu si vypočítáme v praxi. Vypočítáme si měsíční státní důchod pana Pokorného k 1. únoru 2011, k 1. listopadu 2011, k 1. únoru 2012, k 1. únoru 2013 a k 1. únoru 2014. Ve všech případech získal pan Pokorný dobu pojištění 41 let a průměrná měsíční mzda za odpracované roky činí ve všech případech 28 100 Kč.

• Měsíční důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je pro všechny důchody stejná. Procentní výměra důchodu závisí na výši příjmů, ze kterých bylo odváděno důchodové pojištění. V tabulce máme uveden měsíční důchod a v závorce součet základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu.
• Všechny důchody se od lednové splátky důchodu valorizují. Abychom mohli snáze porovnat rozdíl ve výši důchodu, tak je potřeba všechny důchody porovnat ke stejnému datu. Proto dřívější důchodu valorizujeme. Při valorizaci se zvýší základní výměra důchodu na aktuální základní výměru v daném roce. Procentní výměra důchodu se zvýší v procentech. Procentní valorizace v minulých letech: od ledna 2012 o 1,6 %, od ledna 2013 o 0,9 %, od ledna 2014 o 0,4 %.

vlastní výpočet autora

Z přiložené tabulky je názorně vidět, jak snížení zápočtu ve druhé redukční hranici snížilo procentní výměru důchodu. Procentní výměra důchodu postupně klesala: 9 920 Kč, 9 766 Kč, 9 737 Kč, 9 780 Kč a 9 689 Kč. Meziročně v některých případech vypočtený důchod stoupl pouze z důvodu zvýšení základní výměry důchodu a posunutí první redukční hranice. 

Ke kterému datu by bylo nejlepší odejít do důchodu? Nejvyšší hodnotu má v říjnu 2014 důchod přiznaný v únoru 2011. Čím dříve byl důchod při stejných vstupních údajích přiznán, tím vyšší hodnotu v říjnu 2014 má. Hlavním důvodem je snížení zápočtu ve druhé redukční hranici. 

Výpočet důchodu méně výhodný

V několika uplynulých letech zaznamenal systém výpočtu státního důchodu několik významných změn. Článek vám některé z nich ukázal. Platí však, že výpočet důchodu byl v posledních letech vždy nepatrně méně výhodný. Do budoucna je proto potřebné počítat se získáním nižší doby pojištění, protože doba studia již nepatří mezi náhradní doby pojištění – a což bude znamenat také nižší důchod.

zdroj obrázku: http://compfight.com/search/change/1-0-1-1