Zdanění pracujícího důchodce

V řádném starobním důchodu nejsou žádná omezení týkající se typu pracovního úvazku nebo výše mzdy. Pracující důchodci odvádí ze svého příjmu daně. Zdanění se liší především na typu pracovního úvazku. Jak se vypočítává čistý příjem pracujícího důchodce?

Důchodci mohou pracovat na standardní pracovní smlouvu, zkrácený úvazek, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Mohou pracovat dokonce současně pro více zaměstnavatelů současně. Všichni pracující důchodci mají nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok 2015. Při výpočtu měsíční čisté mzdy se uplatňuje poměrná část slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Aby mohl zaměstnavatel uplatnit při výpočtu čisté měsíční mzdy za pracujícího důchodce slevu na poplatníka, tak je nutné podepsat tzv. růžový papír (prohlášení k dani). Důchodci pracující současně pro více zaměstnavatelů mohou základní daňovou slevu uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele.

Zákoník práce platí vždy

Pracující důchodci mají stejná práva a povinnosti jako statní zaměstnanci vyplývající z pracovní smlouvy a příslušných ustanovení zákoníku práce. Pracovní smlouva musí být sjednána písemně a pracovní poměr musí být ukončen v souladu se zákoníkem práce. I pracující důchodce má např. nárok na placenou dovolenou. Dosažení řádného důchodového věku není výpovědní důvod, proto je možné nadále pracovat i pro současného zaměstnavatele.

Práce na standardní smlouvu

Důchodci mohou pracovat i na základě smlouvy na dobu neurčitou. Ze své hrubé mzdy odvádí pracující důchodci stejné daně jako ostatní zaměstnanci. Je jim tedy sražena daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění i zdravotní pojištění. Odvod sociálního pojištění ze mzdy dosahované v řádném důchodovém věku je pozitivní pro výpočet důchodu. Z důvodu práce v důchodovém věku je možné si požádat o přepočet důchodu. Po 360 kalendářních dnech si lze zažádat o zvýšení důchodu, pokud již byla práce ukončena. Stále pracující důchodci si mohou požádat o zvýšení důchodu nejdříve po 720 dnech výdělečné činnosti. Podmínkou pro zvýšení důchodu je podání žádosti o zvýšení důchodu z důvodu výdělečné činnosti. Při dlouhodobé práci v důchodovém věku je možné si o přepočet požádat vícekrát. Za každých 360 odpracovaných kalendářních dní po dosažení důchodového věku se zvyšuje výpočtový základ o 0,4 %.

Praktický příklad

Paní Krejčí je již v řádném starobním důchodu. Pobírá tedy starobní důchod. Současně však paní Krejčí pracuje. Sjednaná hrubá mzda paní Krejčí je 18 000 Kč. Jak vysokou čistou mzdu na svůj bankovní účet paní Krejčí obdrží?

vlastní výpočet autora

Práce na dohodu o provedení práce

Pro jednoho zaměstnavatele je možné během roku pracovat na základě dohody o provedení práce maximálně 300 hodin za rok. Zaměstnavatelé rádi nabízejí práci na dohodu o provedení práce zejména penzistům. Důvodem je nižší povinná administrativa a nižší zdanění. Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce nemá nárok např. na dovolenou nebo odstupné. Jestliže je měsíční odměna 10 000 Kč a méně, tak nemusí zaměstnavatel zaměstnance ani přihlašovat v daných měsících jako zaměstnanec pro platbu povinného pojistného. Z měsíční odměny 10 000 Kč na základě dohody o provedení práce se neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Důchodce pracující v důchodovém věku na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou do limitu tedy nemá z důvodu práce na dohodu nárok na přepočítání důchodu, neboť není odváděno sociální (důchodové) pojištění. Když však pracující důchodce podepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani, tak neplatí při práci na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně žádné daně.

Důchodci zdravotní pojištění platit nemusí

Všichni občané s trvalým pobytem na území ČR jsou zdravotní pojištěni u některé ze 7 zdravotních pojišťoven a musí tedy platit zdravotní pojištění. Za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Důchodci jsou přitom státními pojištěnci. Občané pracující pouze na základě jedné nebo více dohod o provedení práce s měsíční odměnou do limitu sice ze své odměny zdravotní pojištění neplatí, ale musí si platit v roce 2015 měsíčně 1 242 Kč na zdravotním pojištění jako samoplátci, neboť jsou pro účely placení zdravotního pojištění považováni za OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů). Důchodci při práci na dohodu s měsíční odměnou do limitu si sami žádné zdravotní pojištění platit nemusí, protože mají vyřešen svůj pojistný vztah a jsou u zdravotní pojišťovny vedeni jako státní pojištěnci.

Praktický příklad

Důchodkyně paní Dvořáková pracuje současně pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce. Měsíční odměna u prvního zaměstnavatele činí 9 000 Kč, u tohoto zaměstnavatele má paní Dvořáková podepsáno prohlášení k dani. U druhého zaměstnavatele činí měsíční odměna 5 000 Kč, zde prohlášení k dani podepsáno není, neboť základní slevu na poplatníka lze v každém měsíci uplatnit pouze jednou. Čistá měsíční odměna z prvního zaměstnání bude 9 000 Kč a z druhého zaměstnání 4 250 Kč. Z druhého zaměstnání bude zaměstnavatelem sražena paní Dvořákové 15% srážková daň z příjmu.

Práce na dohodu o pracovní činnosti

Z dohody o pracovní činnosti se neodvádí povinné pojistné, pokud je měsíční odměna 2 499 Kč a méně. Jestliže je tedy měsíční odměna vyšší, tak se již z odměny povinné pojistné platí. Odpracovaná doba s odměnou na limit na základě dohody o provedení práce se tedy hodnotí pro přepočítání důchodu. Na základě dohody o pracovní činnosti je možné pracovat více než 300 hodin za rok pro jednoho zaměstnavatele. Nelze však na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní doby.