Výši měsíčního státního starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění. Dva spolupracovníci v předdůchodovém věku, kteří měli v posledních letech stejný příjem, mohou mít výsledný měsíční důchod značně odlišný. Stejně tak zaměstnanec pracující několik let před odchodem do důchodu za nízkou mzdu může mít nadprůměrný státní důchod. V několika praktických příkladech si ukážeme, že výsledný státní důchod může být jiný než by žadatel o státní důchod čekal.
Základními dvěma vstupními údaji pro výpočet starobního důchodu jsou získaná doba pojištění v celých ukončených letech a osobní vyměřovací základ. Oba údaje se hodnotí za celý produktivní život, proto vyvozování důchodových závěrů pouze dle několika posledních let je nepřesné.
Hodnotí se příjmy za 30 let
Osobní vyměřovací základ se při výpočtu důchodu v roce 2016 hodnotí za posledních 30 let. Protože se hodnotí takto dlouhé časové období, tak může být státní důchod vysoký, i když byl příjem v posledních letech nízký. Dřívější příjmy se při výpočtu důchodu přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
Praktický příklad
Panové Rychlý a Malý odešli na jaře 2016 do řádného starobního důchodu. Pan Rychlý získal dobu pojištění v rozsahu 43 let, stejnou dobu pojištění získal i pan Malý. V letech 2011 až 2015 pracovali oba pánové u zaměstnavatele AB. Průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě v uvedených letech měl pan Rychlý ve výši 24 500 Kč, zatímco pan Malý pouze ve výši 11 700 Kč. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2016 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2015. A pan Malý měl v letech 1986 až 2010 průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 29 000 Kč, zatímco pan Rychlý ve výši 24 500 Kč.
- Osobní vyměřovací základ pana Rychlého je tedy 24 500 Kč a získaná doba pojištění je 43 let. Panu Rychlému tak byl přiznán starobní důchod ve výši 12 221 Kč.
- Osobní vyměřovací základ pana Malého je 26 101 Kč. Přestože měl pan Malý v letech 2011 až 2015 nižší příjmy než pan Rychlý, tak za celé období 1986 až 2015 bude mít pan Malý vyšší osobní vyměřovací základ než pan Rychlý, neboť v letech 1986 až 2010 měl příjmy vyšší. Při získané době pojištění 43 let byl panu Malému přiznán starobní důchod ve výši 12 490 Kč.
Několik dní může hrát roli
Při výpočtu starobního důchodu se do doby pojištění započítávají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno důchodové pojištění, ale i náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010, péče o závislou osobu). Doba pojištění se při výpočtu starobního důchodu započítává v celých ukončených letech.
Praktický příklad
Paní Pokorná má osobní vyměřovací základ za odpracované roky ve výši 22 400 Kč. Paní Pokorná získá dobu pojištění v rozsahu 16 049 dní. Doba pojištění ve dnech se přepočítá na roky. Při tomto přepočtu se celková doba pojištění dělí číslem 365 dní, nezohledňují se přestupné roky. Tento způsob přepočtu je tedy pro žadatele o důchod výhodný. Pro důchodové účely se bude paní Pokorné započítávat 43 let, neboť 16 049: 365 je 43,97.
- Dle výpočtové formule důchodu v roce 2016 bude paní Pokorná pobírat měsíční starobní důchod ve výši 11 869 Kč.
Paní Lukešová má osobní vyměřovací základ za odpracované roky rovněž ve výši 22 400 Kč, ale získá dobu pojištění v rozsahu 16 065 dní. Pro výpočet důchodu se bude paní Lukešové započítávat tedy 44 let, protože 16 065: 365 je 44,01.
- Paní Lukešová získá dobu pojištění delší pouze o 16 dní než paní Pokorná a bude mít měsíční starobní důchod vyšší o 219 Kč (za rok tedy o 2 628 Kč), neboť měsíční starobní důchod paní Lukešové bude 12 088 Kč.
Protože paní Pokorné chybělo k započítání dalšího roku do doby pojištění odpracovat pouze jedenáct dní, tak bylo pro paní Pokornou vhodné odejít do starobního důchodu o tuto dobu později. Do řádného důchodu je možné odejít i po dosažení řádného důchodového věku. Pozdějším odchodem do řádného starobního důchodu by paní Pokorná ukončila další rok pojištění a měsíční starobní důchod by měla stejně vysoký jako paní Lukešová.
Přivýdělek na dohodu
Do konce roku 2011 se z dohody o provedení práce nikdy neplatilo důchodové pojištění, a to bez ohledu na výši měsíční odměny. Od roku 2012 se z dohody o provedení práce platí důchodové pojištění, když je měsíční odměna 10 001 Kč a více. Jestliže je z příjmu odváděno důchodové pojištění, tak se takový příjem hodnotí pro důchodové účely. Přivýdělek na dohodu o provedení práce do konce roku 2011 tedy nikdy neovlivňuje výši státního důchodu a přivýdělek na dohodu o provedení práce od roku 2012 se hodnotí pro výpočet starobního důchodu pouze v těch měsících, kdy byla měsíční odměna alespoň 10 001 Kč. V praxi tak dochází k situaci, že jednomu žadateli o starobní důchod se do výpočtu osobního vyměřovacího základu započítávají i odměny z dohody o provedení práce a druhému nikoliv.
Praktický příklad
Pan Novotný má osobní vyměřovací základ ve výši 26 100 Kč a získá dobu pojištění v rozsahu 44 let. Protože si pan Novotný přivydělával v letech 2008 až 2011 na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 15 000 Kč v současné hodnotě, tak tento příjem nemá vliv na výpočet osobního vyměřovacího základu.
- Měsíční důchod pana Novotného dle legislativy roku 2016 je tedy 12 723 Kč.
Pan Koukal si přivydělával v letech 2012 až 2015 na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou v současné hodnotě 15 000 Kč. Přestože měl pan Koukal příjmy v produktivním životě stejně vysoké jako pan Novotný, tak jeho osobní vyměřovací základ bude 28 083 Kč, neboť na výši osobního vyměřovacího základu budou mít vliv i měsíční odměny z dohody o provedení práce v letech 2012 až 2015.
- Měsíční starobní důchod pana Koukala při získané době pojištění v rozsahu 44 let dle legislativy roku 2016 bude 13 063 Kč.
Nahrávání ...