Výši důchodu některé příjmy neovlivňují

Měsíční státní důchod závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Některé příjmy však výši osobního vyměřovacího základu neovlivňují a důchod nezvyšují. Které příjmy tedy zvyšují důchod? Podívejme se na praktické příklady.

 

Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň. U živnostníků je rozhodným ročním příjmem částka, ze které bylo v daném roce zaplaceno sociální pojištění, nikoliv tedy hrubý zisk nebo roční příjem.

 

Hodnotí se příjmy v letech 1986 až 2015

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2016 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2015. Příjmy z jiných let nemají tedy na výši státního důchodu vliv. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se budou hodnotit příjmy v letech 1986 až 2016. Pro lidi, kteří mohou odejít do důchodu v prosinci 2016, kteří mají v roce 2016 oproti předchozím rokům nadstandardní příjmy, je vhodné si před podáním žádosti o důchod propočítat, zdali není pro ně výhodnější odejít do důchodu až začátkem roku 2017, aby jim tyto vysoké příjmy vstoupily do výpočtu důchodu. Výpočtová formule důchodu pro rok 2017 však bude známá až na podzim letošního roku.

 

Praktický příklad 1)

Paní Nováková dosáhne řádného důchodového věku v září 2016 a k dosažení řádného důchodového věku plánuje odejít do starobního důchodu. Paní Nováková má v roce 2016 dvojnásobně vysoké příjmy oproti roku 2015. Na výpočet osobního vyměřovacího základu však nemají příjmy dosažené v roce 2016 vliv.

 

Aktivní příjmy bez platby sociálního pojištění

Hrubé mzdy ze zaměstnání nebo vyměřovací základy ze samostatné výdělečné činnosti obecně mají vliv na výši státního důchodu, v některých případech se však z příjmu ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí a potom tyto příjmy nemají vliv na výši státního důchodu. Nikdy do výpočtu státního důchodu nevstupují příjmy z práce na černo.

 

Praktický příklad 2)

Pan Šedý po celý život pracoval pro hlavního zaměstnavatele a současně si průběžně velmi často přivydělával na dohodu o provedení práce. Protože z měsíční odměny z dohody o provedení práce pan Šedý nikdy neplatil sociální pojištění, tak panu Šedovi příjem z dohody nezvýší měsíční důchod. Do konce roku 2011 se z dohody o provedení práce sociální pojištění neplatilo nikdy, bez ohledu na výši měsíční odměny. Od roku 2012 se sociální pojištění z odměny z dohody o provedení práce neplatí, když je měsíční odměna 10 000 Kč a méně.

 

Praktický příklad 3)

Paní Malá pracuje na hlavní pracovní poměr a současně si v posledních deseti letech před odchodem do řádného starobního důchodu přivydělávala výkonem samostatné výdělečné činnosti. Hrubý roční zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti paní Malé byl ve všech letech do limitu. Paní Malá tedy z hrubého zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatila sociální pojištění, a proto dosažené příjmy v deseti letech nebudou mít vliv na výši státního důchodu. Jestliže je samostatná výdělečná činnost vykonávána při zaměstnání, potom se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí, když je hrubý zisk (příjem – výdaj) do limitu. Např. za celý kalendářní rok 2016 je limitem částka 64 813 Kč, v minulých letech byl limit nižší. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

 

Pasivní příjmy

Mnozí lidé mají během produktivního života různé pasivní příjmy (např. z pronájmu nebo prodeje nemovitých či movitých věcí, darů, dědictví, příjmů z kapitálového majetku). Protože se z pasivních příjmů neplatí sociální pojištění, tak tyto příjmy nemají žádný vliv na výši osobního vyměřovacího základu.

 

Praktický příklad

Paní Novotná pracovala v letech 1986 až 2015 za hrubou měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 22 000 Kč. Paní Novotná však zdědila po prarodičích nemovitosti v hodnotě 5 mil. korun. Tyto nemovitosti v posledních 15 letech před odchodem do důchodu pronajímala za 100 tisíc Kč ročně. Osobní vyměřovací základ paní Novotné, ze které se bude počítat státní starobní důchod bude 22 000 Kč. Dědictví ani pronájem se do výpočtu starobního důchodu nezahrnou.

 

Státní dávky

Většina občanů v produktivním životě alespoň po nějakou dobu pobírá nemocenské dávky (nemocenskou, mateřskou, ošetřovné) nebo podporu v nezaměstnanosti. Někteří žadatelé o důchod i sociální dávky. Žádný z výše uvedených příjmů nezvyšuje státní důchod. Nemocenské dávky nebo podpora v nezaměstnanosti patří mezi vyloučené doby pojištění, což znamená, že se z výpočtu důchodu vyloučí a výši osobního vyměřovacího základu ovlivňují pouze rozhodné příjmy v produktivním věku. Z důvodu vyloučení těchto příjmů tedy u lidí, kteří během celého života pobírali podporu v nezaměstnanosti pouze dva roky a ostatní roky řádně pracovali, nedojde z důvodu pobírání podpory v nezaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti je nižší než mzda) ke snížení osobního vyměřovacího základu, ze kterého se následně počítá státní starobní důchod.

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězdyNehodnoceno
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře