Někteří zaměstnanci pracují na standardní pracovní smlouvu, jiní na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Každoročně stoupá i počet zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek. Jak ovlivňuje rozsah pracovního úvazku výši důchodu? Kdy se práce na dohody hodnotí pro důchodové účely a kdy je vhodné si platit dobrovolné důchodové pojištění?
Při výpočtu státního důchodu v roce 2016 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2015. Čím vyšší příjmy, tím i vyšší měsíční starobní důchod. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Ze všech příjmů se vypočítá osobní vyměřovací základ, který můžeme nazvat průměrnou měsíční mzdou za odpracované roky. Druhým základním parametrem ovlivňujícím měsíční výši důchodu je získaná doba pojištění.
Praktický příklad
Zaměstnanec pan Malý pracuje na smlouvu na dobu neurčitou s měsíční hrubou mzdou 14 000 Kč. Zaměstnavatel panu Malému někdy vyplácí peníze na ruku. Pro důchodové účely se bude panu Malému hodnotit pouze oficiální hrubá mzda ve výši 14 000 Kč, ze které bylo zaplaceno sociální pojištění.
Započítává se hrubá mzda
Většina zaměstnanců najde na výplatní pásce tři významné mzdové údaje: superhrubou mzdu (mzdové náklady zaměstnavatele), hrubou mzdu a čistou mzdou. Superhrubou mzdu tvoří sjednaná hrubá mzda zaměstnance plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění). Čistá mzda je částka, kterou obdrží zaměstnanec na svůj bankovní účet (tedy hrubá mzda ponížená o daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění). Při výpočtu důchodu se hodnotí hrubá mzda.
Praktický příklad
Paní Veselá (53 let) má hrubou mzdu 15 000 Kč. Superhrubá mzda je 20 100 Kč (15 000 Kč x 1,34), čistá mzda obdržená na účet je 12 405 Kč (hrubá mzda 15 000 Kč ponížená o daň z příjmu fyzických osob 945 Kč, sociální pojištění 975 Kč a zdravotní pojištění 675 Kč). Při výpočtu státního důchodu se bude za rok 2016 paní Veselé hodnotit příjem 15 000 Kč, tedy hrubá mzda.
Zkrácený úvazek versus plný úvazek
Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek s vyšší hrubou měsíční mzdou bude mít vyšší státní důchod než zaměstnanec pracující na plný pracovní úvazek s nižší hrubou mzdou. Pro důchodové účely není rozhodující, kolik hodin zaměstnanec strávil v práci, ale kolik zaplatil na sociálním pojištění. Zaměstnanci na zkrácený úvazek i zaměstnanci na plný úvazek se odpracovaný rok počítá do doby pojištění jako jeden rok. Práce na zkrácený úvazek odpracovanou dobu nesnižuje.
Praktický příklad
Pro zjednodušení budeme počítat, že paní Nováková získá dobu pojištění v rozsahu 43 let a po celý produktivní život pracovala na 0,8 pracovní úvazek. Osobní vyměřovací základ (tedy průměrná měsíční mzda za odpracované roky) paní Novákové bude 26 000 Kč. Paní Černá získá rovněž dobu pojištění v rozsahu 43 let, přičemž po celý produktivní život pracovala na plný úvazek. Osobní vyměřovací základ paní Černé bude 21 000 Kč. Jak vysoký měsíční důchod budou obě paní mít?
- Paní Nováková by měla dle výpočtové formule roku 2016 starobní důchod ve výši 12 473 Kč, paní Černá potom 11 634 Kč.
- Paní Nováková zaplatila během produktivního života více na sociálním pojištění, protože měla vyšší příjmy než paní Černá, proto bude mít měsíční státní důchod vyšší o 839 Kč měsíčně.
Pozor na práci pouze na dohodu o provedení práce
Měsíční odměna z dohody o provedení práce se započítává pro výpočet státního důchodu pouze v případě, že je měsíční odměna 10 001 Kč a více. Při práci na dohodu o pracovní činnosti se odměna počítá do výše důchodu, když měsíční odměna činí 2 500 Kč a více. Z měsíční odměny do limitu se totiž neplatí sociální pojištění, a proto se tento příjem nezapočítává pro důchodové účely. Do konce roku 2011 se příjem z dohody o provedení práce nezapočítával do důchodu nikdy, neboť sociální pojištění se z dohody o provedení práce neplatilo bez ohledu na výši měsíční odměny.
Kdy využít dobrovolné důchodové pojištění?
Zaměstnanci pracující pouze na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do limitu by si měli tedy sami platit dobrovolné důchodové pojištění. V případě dlouhodobé práce na dohodu o provedení práce by měli jednak problém se získáním potřebné doby pojištění pro přiznání státního důchodu (např. v roce 2016 je nutné získat dobu pojištění v rozsahu alespoň 32 let) a měli by zbytečně nižší osobní vyměřovací základ, neboť za období práce na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do limitu by se jim počítal nulový příjem. Přihláška k dobrovolnému důchodovému pojištění se podává na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení). Minimální dobrovolné důchodové pojištění placené v roce 2016 činí 1 891 Kč. Minimální částka dobrovolného důchodového pojištění odpovídá hrubé měsíční mzdě 6 753 Kč. Při placení základního dobrovolného důchodového pojištění je tedy potřeba počítat s nižším státním důchodem.
Praktický příklad
Pan Pokorný pracuje současně pro tři různé zaměstnavatele. Pro každého zaměstnavatele pracuje pan Pokorný za měsíční odměnu 10 000 Kč. Ani z jedné dohody o provedení práce se tedy nebude platit sociální pojištění. Pan Pokorný nesplňuje po dobu práce na dohody o provedení práce podmínku náhradní doby pojištění, pokud by si tedy pan Pokorný neplatil dobrovolné důchodové pojištění, tak by se panu Pokornému za dané období nehodnotil žádný příjem. Pan Pokorný chce, by se mu za dané období hodnotil příjem ve výši 10 000 Kč, proto si bude platit dobrovolné důchodové pojištění 2 800 Kč za každý měsíc.
Nahrávání ...