Výpočet důchodu je složitou záležitostí a ovlivňuje ho celý průběh pojištění. Proto lze velmi těžko odhadovat výši státního důchodu pouze dle aktuální mzdy dosahované těsně před odchodem do důchodu. Navíc výše státního důchodu nezávisí pouze na příjmech, ale rovněž na dalších parametrech. Jaký důchod lze očekávat dle výpočtové formule roku 2015?
I když mají dva zaměstnanci aktuálně stejně vysokou mzdu, tak se může jejich řádný starobní důchod vypočítaný v roce 2015 lišit až o tisícikoruny. Jak je to možné? Jedním ze dvou základních vstupních údajů je sice průměrná mzda (osobní vyměřovací základ), nikoliv však z poslední výplaty nebo posledního roku. Průměrná měsíční mzda se pro důchodové účely v roce 2015 vypočítává z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění v letech 1986 až 2014. Průměrná mzda se tedy vypočítává za 29 let. Proto při příjmových výkyvech v produktivním věku se může průměrná mzda, ze které se bude počítat státní důchod, od aktuální mzdy lišit v řádech tisícikorun. Dřívější výdělky se při výpočtu státního důchodu přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Každý příjmový rok má tedy v současné hodnotě stejnou váhu při výpočtu průměrné mzdy za odpracované roky.
Jaká mzda je rozhodující pro výpočet důchodu?
Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci zpravidla v pracovní smlouvě hrubou mzdu. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou však vyšší než hrubá mzda. Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance odvody na povinném pojistném. Na sociálním pojištění platí zaměstnavatelé za zaměstnance 25 % z hrubé mzdy zaměstnance a na zdravotním pojištění 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Zaměstnanci obdrží na bankovní účet čistou mzdu, která je nižší o desítky procent než hrubá mzda. Z hrubé mzdy je zaměstnanci sražena daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Pro důchodové účely se zohledňuje hrubá mzda. Osobní vyměřovací základ se počítá z hrubých mezd žadatele o důchod.
Praktický příklad
Paní Prokopová obdrží na bankovní účet od svého zaměstnavatele částku 15 850 Kč. Paní Prokopová se mylně domnívá, že se ji důchod bude počítat z této nižší částky. Nikoliv. Rozhodující částkou nebude ani „supurhrubá mzda“ ve výši 26 800 Kč (20 000 Kč x 1,34). Státní důchod se bude paní Prokopové počítat z hrubé mzdy 20 000 Kč. Čistá mzda je nižší o 4 150 Kč než hrubá mzda, neboť paní Prokopové je jejím zaměstnavatelem sraženo z výplaty na dani z příjmu fyzických osob 1 950 Kč, na zdravotním pojištění 900 Kč a na sociálním pojištění 1 300 Kč.
Důchod ovlivňuje i získaná doba pojištění
Druhým základním údajem pro výpočet státního důchodu je získaná doba pojištění. Dva žadatelé o státní důchod se stejnou průměrnou mzdou za odpracované roky mohou mít citelně odlišný státní důchod, když se liší jejich doba pojištění. Pro výpočet důchodu je rozhodující doba pojištění v celých ukončených letech. Do doby pojištění se započítávají odpracované roky a náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010 v zákonném limitu). Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší státní důchod.
Praktický příklad
V přiložené tabulce máme vypočítán státní důchod dle legislativy roku 2015. Ve všech případech mají žadatelé o státní důchod stejnou průměrnou mzdu (osobní vyměřovací základ) za odpracované roky. Jejich osobní vyměřovací základ je na úrovni průměrné měsíční mzdy za rok 2014, tedy ve výši 25 686 Kč.
Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Měsíční starobní důchod |
25 686 Kč | 36 let | 10 686 Kč |
25 686 Kč | 38 let | 11 147 Kč |
25 686 Kč | 40 let | 11 607 Kč |
25 686 Kč | 42 let | 12 067 Kč |
25 686 Kč | 44 let | 12 528 Kč |
vlastní výpočet autora
Každý rok je jiná výpočtová formule
V posledních letech se každoročně značně mění výpočtová formule důchodu. Měsíční výše důchodu se tedy odvíjí i od aktuálního výpočtu důchodu. Při stejných vstupních údajích je konečná výše státního důchodu odlišná, když žadatel o důchod odešel do penze v jiném roce. V přiložené tabulce máme pro názornost vypočítán státní důchod v letech 2010 až 2015 právě u průměrné mzdy za rok 2014. Jak je vidět z přiložené tabulky, tak výpočtová formule má vliv na konečnou výši státního důchodu. Okolo průměrné mzdy jsou rozdíly přitom nejmenší. U vysokých příjmů jsou rozdíly v čase výraznější. V roce 2015 by byla hodnota měsíčního důchodu přiznaného v předchozích letech vyšší. Důchody se každoročně od ledna valorizují. Např. důchod přiznaný v roce 2010 by byl v roce 2015 vyšší, neboť by se již několikrát valorizoval (od 1. ledna 2011, od 1. ledna 2012, od 1. ledna 2013, od 1. ledna 2014 a od 1. ledna 2015).
Rok výpočtu | Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Měsíční starobní důchod |
2010 | 25 686 Kč | 42 let | 11 656 Kč |
2011 (do 30. 9.) | 25 686 Kč | 42 let | 11 936 Kč |
2011 (od 30. 9.) | 25 686 Kč | 42 let | 11 793 Kč |
2012 | 25 686 Kč | 42 let | 11 819 Kč |
2013 | 25 686 Kč | 42 let | 11 938 Kč |
2014 | 25 686 Kč | 42 let | 11 870 Kč |
2015 | 25 686 Kč | 42 let | 12 067 Kč |
vlastní výpočet autora
Výpočet důchodu je individuální
Na ukázkových příkladech jsme si ukázali, že výpočet důchodu je vždy individuální záležitostí, kterou ovlivňuje celý průběh pojištění. Nelze tedy porovnávat vlastní výpočet důchodu dle výpočtu kolegy z práce, který má aktuálně stejně vysokou mzdu nebo kamaráda, který měl přibližně stejně vysoké příjmy, ale odešel do důchodu např. před čtyřmi lety. Na výpočet starobního důchodu má vliv více faktorů a za poměrně dlouhou dobu. Ve všech případech jsme počítali pouze řádný starobní důchod. Při hodnocení předčasného důchodu by byly rozdíly ještě vyšší, neboť u předčasného důchodu je potřeba počítat s krácením za předčasnost, které se provádí za každých 90 dní předčasnosti.