Mnozí invalidní důchodci by chtěli během pobírání invalidního důchodu pracovat, ale nedaří se jim najít na trhu práce zaměstnání odpovídající jejich zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Kdy je možné být v invalidním důchodu na úřadu práce? Kdy je možné pobírat podporu v nezaměstnanosti v invalidním důchodu?
Pro invalidní důchodce je s ohledem na výpočet starobního důchodu vhodné, když mají během pobírání invalidního důchodu práci nebo vykonávají samostatnou výdělečnou činnost. Navíc invalidní důchod I. stupně a II. stupně není vysoký. Ke konci června 2014 činil průměrný invalidní důchod I. stupně 5 964 Kč měsíčně, průměrný invalidní důchod II. stupně 6 678 Kč měsíčně a invalidní důchod III. stupně 10 274 Kč měsíčně. Finančně vyjít pouze s invalidním důchodem není rozhodně snadné. Současně je pro invalidní důchodce I. stupně a II. stupně dobré mít během pobírání invalidního důchodu příjem, ze kterého je odváděno sociální (důchodové) pojištění, s ohledem na výpočet starobního důchodu.
Limitem je zdravotní omezení
V invalidním důchodu je možné pracovat nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Jediným limitem je zdravotním stav. Vykonávaná práce by však vždy měla odpovídat zdravotnímu stavu. Vykonávání příliš náročné práce v invalidním důchodu může být následně důvodem, proč je snížen stupeň invalidity a tím i výše invalidního důchodu. Nebo je invalidní důchod odebrán. Situace je vždy individuální, záleží na konkrétní práci a zdravotním omezení. U všech invalidních důchodců probíhají pravidelné kontroly v individuálních termínech, např. po třech letech. Stupeň invalidity není přiznán napořád. Pracovat během pobírání invalidní důchodu mohou i invalidní důchodci III. stupně. Omezeni jsou pouze občané mající v odůvodnění o invalidním důchodu III. stupně uvedeno, že nejsou schopni výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek.
Náhradní dobou pojištění je pouze invalidní důchod III. stupně
Výše starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Do doby pojištění se započítávají odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální (důchodové) pojištění, a dále náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění přitom pro výpočet starobního důchodu patří pouze doba pobírání invalidního důchodu III. stupně. Doba pobírání invalidního důchodu I. stupně a II. stupně mezi náhradní dobu pojištění nepatří. Legislativa tedy počítá s tím, že invalidní důchodci I. stupně a II. stupně budou mít během pobírání invalidního důchodu příjem, ze kterého budou platit sociální (důchodové) pojištění.
Kdy má invalidní důchodce nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Invalidní důchodci I. stupně a II. stupně mají při získání doby pojištění v rozsahu 12 měsíců v posledních dvou letech nárok na podporu v nezaměstnanosti jako ostatní občané. Podporu v nezaměstnanosti nemohou pobírat pouze občané pobírající invalidní důchod III. stupně. Invalidní důchodci I. stupně a II. stupně tedy mohou pobírat současně invalidní důchod a podporu v nezaměstnanosti. Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti se liší dle věku. Do 50 let se pobírá podpora v nezaměstnanosti 5 měsíců, ve věku 50 let až 55 let v rozsahu 8 měsíců a občané starší 55 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti v rozsahu 11 měsíců. Pracovat v invalidním důchodu I. stupně a II. stupně je rozhodně přínosné, po skončení pracovního poměru může pobírat invalidní důchodce I. stupně a II. stupně podporu v nezaměstnanosti. Doba pobírání podpory v nezaměstnanosti se přitom vždy započítává do doby pojištění pro účely výpočtu starobního důchodu.
Být v evidenci ÚP i po skončení podpory?
V některých případech se nepodaří invalidnímu důchodci I. stupně a II. stupně během pobírání podpory v nezaměstnanosti najít novou práci. I v takovém případě je však vhodné zůstat v evidenci na úřadu práce.
- Prvním důvodem je využití celé náhradní doby pojištění na úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti. Do doby pojištění pro účely výpočtu starobního důchodu se započítává jako náhradní doba pojištění v zákonném rozsahu i evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží. Evidence na úřadu práce po dobu, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu 3 let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává jeden rok.
- Při evidenci na úřadu práce se zvyšuje naděje najít nové pracovní uplatnění odpovídající zdravotnímu stavu.
Nekolidující zaměstnání invalidních důchodců
Při evidenci na úřadu práce je možné mít přivýdělek až do poloviny minimální mzdy. Minimální měsíční mzda pro invalidní důchodce v roce 2015 činí 8 000 Kč. Invalidní důchodci I. stupně a II. stupně si tedy mohou formou nekolidujícího zaměstnání přivydělat na úřadu práce 4 000 Kč a neztratí výhody evidence na úřadu práce. Zpravidla se v praxi volí forma přivýdělku na dohodu o provedení práce. Nekolidující zaměstnání je nutné na úřadu práce oznámit nejpozději v den nástupu na takovou práci. Když není oznamovací povinnost splněna, tak může být příjemce invalidního důchodu z evidence úřadu práce sankčně vyřazen. Během výkonu nekolidujícího zaměstnání nenáleží podpora v nezaměstnanosti.
Starobní důchod nemůže být nižší
I když invalidní důchodci během pobírání invalidního důchodu nepracují, tak si nemohou odchodem do starobního důchodu finančně pohoršit. V případě, že je starobní důchod vypočítán nižší než invalidní důchod, tak se nadále pobírá vyšší invalidní důchod. Takový invalidní důchod by se následně v 65 letech „přetransformoval“ na starobní důchod ve stejné výši. S ohledem na starobní důchod je pro invalidní důchodce I. stupně a II. stupně důležité mít během pobírání invalidního důchodu příjem podléhající platbě sociálního (důchodového) pojištění.
Nahrávání ...