Sníží vám nezaměstnanost starobní důchod?

Řada z nás se během svého produktivního života ocitla na úřadu práce. Krátkodobá nezaměstnanost výši starobního důchodu příliš neovlivní. Pokud jste však bez práce delší čas, zaděláváte si na problém. Výpočet důchodu pro vás bude méně příznivý a v některých případech vám nemusí být starobní důchod vůbec uznán.

Potřebná doba pojištění se postupně zvyšuje

Jedinou podmínkou potřebnou k přiznání starobního důchodu není pouze dosažení důchodového věku. Musíte získat také potřebnou dobu pojištění. Evidence na úřadu práce se do doby pojištění započítá jen v omezeném rozsahu. A pokud budete bez práce déle, můžete mít problém splnit potřebnou dobu pojištění. V následujících letech ještě více než nyní – potřebná doba pojištění pro přiznání starobního důchoduse totiž postupně zvyšuje. Například v letošním roce musíte dosáhnout doby pojištění 30 let, po roce 2018 však budete potřebovat dobu pojištění 35 let, aby vám byl uznán předčasný důchod či řádný starobní.

Doba pojištění, když jste bez práce

Evidence na úřadu práce se počítá mezi náhradní doby pojištění. To znamená, že se z příjmu neodvádí důchodové pojištění, ale tato doba je vám při splnění dalších zákonných podmínek započítávána do doby, která ovlivňuje výši starobního důchodu. Období nezaměstnanosti se však jako náhradní doba pojištění započítává různými způsoby – záleží například na termínu nezaměstnanosti i na tom, zda vám v daném období náležela podpora v nezaměstnanosti či ne.

Pobíráte podporu v nezaměstnanosti?

Po dobu, kdy vám náleží podpora v nezaměstnanosti, se evidence na úřadu práce vždy započítává do doby pojištění. Výplata této podpory je ale časově omezena a odvíjí se od věku. Poté, co vám skončí nárok na podporu, se evidence na úřadu práce od roku 1996 započítává v omezeném rozsahu. Do konce roku 1995 se evidence započítává plně bez omezení. Od roku 1996 se však situace změnila, evidence na úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti, se vám započítává maximálně v rozsahu tří let.

Dvojí metr na dobu pojištění

Pro výpočet starobního důchodu  je nejdůležitějším údajem doba pojištění. Celková doba sčítá roky, kdy bylo z příjmu odváděno důchodového pojištění a náhradní doby pojištění (např. studium v zákonném rozsahu, nebo výše zmíněná evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu). Doba pojištění je pro vás důležitá především ze dvou důvodů:

1. Abyste měli nárok na starobní důchod, musíte získat potřebnou dobu pojištění. Bez této doby vám státní důchod nebude přiznán a budete odkázáni na sociální dávky. Evidence na úřadu práce, která splňuje podmínku náhradních dob pojištění, získaná do konce roku 2009 se pro podmínku nároku na důchod započítává ze 100 %. Evidence na úřadu práce splňující podmínku náhradní doby pojištění, získaná od roku 2010 se již pro nárok na důchod započítává jen z 80 %.

2. Výše starobního důchodu (řádného i předčasného) se odvíjí od získané doby pojištění a vaší průměrné mzdy v současné hodnotě za odpracované roky. Platí přímá úměra – čím vyšší doba pojištění, tím vyšší starobní důchod. Do doby pojištění ovlivňující výši důchodu se evidence na úřadu práce, která splňuje podmínku náhradní doby pojištění, započítává vždy z 80 %.

Nezaměstnanost může snížit průměrnou mzdu

Jak už jsme zmínili dříve, výše státního důchodu je závislá na době pojištění a průměrné mzdě v současné hodnotě. Pokud se vám doba nezaměstnanosti započítává jako náhradní doba pojištění, pak máte nulový příjem podléhající důchodovému pojištění – a po tuto dobu nedochází ke snížení průměrné mzdy. Tato doba evidence na úřadu práce se započítává jako vyloučená doba pojištění. V okamžiku, kdy evidence na úřadu práce není hodnocena jako náhradní doba pojištění, pak se tato doba nezapočítává jako doba pojištění. Současně se vám tedy průměrná mzda za odpracované roky sníží, protože občan po tuto dobu neplatil důchodové pojištění.

Praktický příklad

Na praktickém příkladu si ukážeme, o kolik může z důvodu nezapočítání několika let evidence na úřadu práce jako náhradní doby pojištění, poklesnout státní měsíční důchod. Osobní vyměřovací základ (průměrná mzda v současné hodnotě) pro výpočet důchodu v roce 2014 se vypočítává z příjmů, ze kterých bylo řádně odvedeno důchodové pojištění v letech 1986 až 2013, přičemž se dřívější příjmy násobí koeficientem zohledňujícím inflaci, aby byly příjmy v jednotlivých letech mezi sebou porovnatelné.

První varianta

V prvním případě byla paní Moudrá v evidenci na úřadu práce, kdy ji již nenáležela podpora v nezaměstnanosti, v celkovém rozsahu tří let. Paní Moudrá získá dobu pojištění v rozsahu 38 let. Přepočtený roční příjem, kromě tří let, evidence na úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti, činí 270 000 Kč, což odpovídá průměrné měsíční mzdě 22 500 Kč.

vlastní výpočet autora

Kdyby paní Moudrá uvedené tři roky pracovala a měla příjem v současné hodnotě 22 500 Kč, potom by měla státní důchod vyšší pouze nepatrně. Osobní vyměřovací základ by byl shodný, ale získala by dobu pojištění 39 let (evidence na úřadu práce se započítává jako náhradní doba pojištění z 80 % a při výpočtu důchodu se hodnotí pouze doba pojištění v celých ukončených letech). Kdyby paní Moudrá po celou dobu pracovala a nebyla v evidenci na úřadu práce, tak by měla měsíční důchod 10 702 Kč.

Druhá varianta

Ve druhém případě bude paní Moudrá v evidenci práci, kdy ji již nenáleží podpora v nezaměstnanosti celkem 5 let. Vše od roku 1996. Dva roky se tedy již nebudou započítávat do doby pojištění (z 80 %) a dva roky sníží osobní vyměřovací základ. Vypočítejme si, o kolik nižší důchod bude v tomto případě paní Moudrá mít.

vlastní výpočet autora

Ve druhé variantě je měsíční důchod nižší oproti první variantě o 641 Kč (o 6,1 %). Každý rok nezaměstnanosti navíc by tento rozdíl významně snižoval. Evidence na úřadu práce, která se nezapočítává do náhradní doby pojištění, tedy ovlivňuje výši měsíčního důchodu. S ohledem na výši státního důchodu se vyplatí přijmout i práci za minimální mzdu a důchod bude vyšší.

zdroj obrázku: http://compfight.com/search/unemployment/1-3-1-1