Pozdější odchod do důchodu a výše důchodu

Situace na trhu práce je příznivá, zaměstnavatelé mají zájem udržet své nejlepší zaměstnance i po dosažení řádného důchodového věku. Někteří občané toho využívají, do důchodu neodchází a nadále pracují. Jak se jim bude počítat státní důchod?

 

I po dosažení řádného důchodového věku je možné pracovat. Dosažením řádného důchodového věku nedochází k ukončení pracovního poměru. Pracovní poměr musí být vždy ukončen v souladu se zákoníkem práce, tedy výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem nebo vzájemnou dohodou. Nezaměstnanost v Česku je v současné době nejnižší za několik let. O zkušené pracovníky mají firmy zájem. Zaměstnanci, kteří neodejdou při dosažení řádného důchodového věku do důchodu, budou mít následně vyšší státní důchod z důvodu přesluhování.

  • Za každých 90 dní, které se odpracují po dosažení řádného důchodového věku, se zvyšuje zápočet za odpracované roky o 1,5 %. Tato hodnota přitom standardně odpovídá jednomu odpracovanému roku.
  • Do uvedených 90 kalendářních dní se však nezapočítávají dny pobírání nemocenských dávek případně jiné náhradní doby pojištění.

 

Praktický příklad 1)

Pan Novák dovršil 10. září 2015 řádný důchodový věk. Do důchodu chce však pan Novák odejít až 1. ledna 2016. Pan Novák chce tedy dokončit v práci ještě celý rok. Po dosažení důchodového věku odpracuje pan Novák ještě celkem 113 dní (21 dní v září, 31 dní v říjnu, 30 dní v listopadu a 31 dní v prosinci). Zápočet za odpracované dny se panu Novákovi zvýší o 1,5 %, protože odpracuje v plném rozsahu pouze 1 x 90 dní.

 

Praktický příklad 2)

Pan Černý dovršil rovněž 10. září 2015 řádného důchodového věku a také chce odejít do řádného důchodu až 1. ledna 2016. Pan Černý však byl v pracovní neschopnosti 30 dní. Skutečně odpracuje 83 dní (113 dní – 30 dní). Aby se panu Černému zvýšil zápočet za odpracované roky o 1,5 %, tak by musel odejít do řádného důchodu o 7 dní později, aby skutečně odpracoval 90 dní. Do řádného důchodu by musel pan Černý odejít až 8. ledna 2016. V případě, že byl pan Černý v pracovní neschopnosti jen 20 dní, potom by mohl odejít do řádného důchodu 1. ledna 2016, poněvadž by splnil podmínku odpracování alespoň 90 kalendářních dní po dosažení řádného důchodového věku.

 

V důchodovém věku lze pracovat bez omezení

Po dosažení řádného důchodového věku je možné pobírat důchod i mzdu současně. Více lidí tedy volí tuto variantu než práci na procenta za účelem zvýšení důchodu v budoucnosti. Pro pracující důchodce nejsou stanovena žádná omezení ohledně typu pracovního úvazku, výše mzdy apod. I v řádném důchodovém věku je možné pracovat na standardní smlouvu na dobu neurčitou.

 

Praktický příklad 3)

Paní Konečná odešla od 1. března do starobního důchodu a nadále pracovala. Paní Konečná měla osobní vyměřovací základ neboli průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 19 870 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 43 let.

 

Osobní vyměřovací základ při výpočtu důchodu v roce 2015 se počítá z příjmů v letech 1986 až 2014. Za hrubou mzdu 19 870 Kč pracovala paní Konečná i v měsících březnu až srpnu, potom již přestala pracovat.

 

Paní Veselá odešla do starobního důchodu až od 1. září 2015, přičemž mohla odejít rovněž 1. března 2015. Paní Veselá tedy přesluhovala půl roku, hrubou mzdu měla v březnu až srpnu rovněž 19 870 Kč.

 

Osobní vyměřovací základ za odpracované roky paní Veselé je 19 870 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 43 let (bez zohlednění zápočtu za odpracované roky). Porovnejme si finanční situaci paní Konečné a paní Veselé.

 

Výpočet důchodu paní Konečné

Text Částka
Osobní vyměřovací základ 19 870 Kč
První redukční hranice

(do 11 709 Kč, ze 100 %)

11 709 Kč
Druhá redukční hranice

(od 11 709 Kč do 106 444 Kč, z 26 %)

2 122 Kč
Výpočtový základ

(11 709 Kč + 2 122 Kč)

13 831 Kč
Procentní výměra za odpracované roky

(43 let x 1,5 %)

64,5
Procentní výměra důchodu

(13 831 Kč x 64,5 %)

8 921 Kč
Základní výměra důchodu 2 400 Kč
Měsíční důchod

(2 400 Kč + 8 921 Kč)

11 321 Kč

vlastní výpočet autora

 

Paní Konečná v měsících březnu až září měla souhrnný příjem 27 069 Kč (11 321 Kč + 15 748 Kč). Paní Konečná pobírala současně důchod a mzdu ze zaměstnání. Čistá měsíční mzda paní Konečné byla 15 748 Kč. Z hrubé mzdy 19 870 Kč jí bylo zaměstnavatelem sraženo 895 Kč na zdravotním pojištění, 1 292 Kč na sociálním pojištění a 1 935 Kč na dani z příjmu fyzických osob.

 

Výpočet důchodu paní Veselé

Text Částka
Osobní vyměřovací základ 19 870 Kč
První redukční hranice

(do 11 709 Kč, ze 100 %)

11 709 Kč
Druhá redukční hranice

(od 11 709 Kč do 106 444 Kč, z 26 %)

2 122 Kč
Výpočtový základ

(11 709 Kč + 2 122 Kč)

13 831 Kč
Procentní výměra za odpracované roky

(13 831 Kč x 46 %)

69,0
Procentní výměra důchodu

(13 831 Kč x 69 %)

9 544 Kč
Základní výměra důchodu 2 400 Kč
Měsíční důchod

(2 400 Kč + 9 544 Kč)

11 944 Kč

vlastní výpočet autora

 

Paní Veselá v měsících březnu až září 2015 měla souhrnný příjem 15 748 Kč. Paní Veselá pobírala pouze čistou mzdu od svého zaměstnavatele. Měsíční důchod paní Veselé bude 11 944 Kč.

 

Závěr

Za období březen až srpen 2015 obdržela paní Konečná vyšší příjem než paní Veselá o 67 926 Kč (11 321 Kč x 6 měsíců). Od září bude paní Veselá mít měsíční příjem vyšší o 623 Kč (11 944 Kč – 11 321 Kč). Postupně bude tedy paní Veselá vyšším důchodem smazávat finanční výhodu, kterou získala paní Konečná tím, že pobírala důchod a mzdu současně. Po 109 měsících (67 926 Kč: 623 Kč) tedy převáží výhoda přesluhování a vyššího důchodu a paní Veselá následně na tom bude finančně lépe. Výpočet počtu měsíců je zjednodušen, neboť nepracujeme s valorizací důchodu a inflací.

Komentáře