Někteří starobní důchodci mohou mít za rok 2017 nárok na vrácení daně z příjmu fyzických osob. Důvodů pro vrácení daně z příjmu může být v praxi několik. Podívejme se na některé z nich. Kdy mohou obdržet vratku daně předčasní důchodci?
Základní podmínkou pro vrácení daně z příjmu fyzických osob na základě provedeného ročního zúčtování daně nebo podaného daňového přiznání je skutečnost, že během roku byla nějaká částka na dani z příjmu fyzických osob zaplacena. Jestliže nebyla během roku zaplacena z příjmu ze závislé činnosti zálohová daň z příjmu nebo srážková daň z příjmů (týká se při splnění zákonných podmínek dohod o provedení práce), potom nemůže být daň z příjmu vrácena.
Výdělek jenom v některých měsících
Starobní důchodci, kteří během roku 2017 pracovali pouze v některých měsících a odvedli během roku ze své hrubé mzdy nebo hrubé odměny daň z příjmu, obdrží po provedeném ročním zúčtování prováděném zaměstnavatelem nebo po podaném daňovém přiznání daňovou vratku. V ročním zúčtování daně za rok 2017 nebo v daňovém přiznání za rok 2017 uplatní totiž v plném rozsahu daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Během roku 2017 přitom při práci pouze po část roku nebyla plně využita. Nárok na vrácení daně vznikne nejčastěji v těchto případech:
- odchod do starobního důchodu během roku 2017
- přivýdělek ve starobním důchodu pouze po část roku, např. v letních měsících
- nástup starobního důchodce do zaměstnání v průběhu roku 2017
Praktický příklad
Paní Černá je od roku 2016 v řádném starobním důchodu. Od 1. července 2017 dostala zajímavou pracovní nabídku na zkrácený úvazek. V řádném důchodovém věku nejsou žádná omezení ohledně příjmu nebo počtu odpracovaných hodin. Paní Černá mohla tedy současně pobírat starobní důchod a mzdu. Hrubá měsíční mzda paní Černé činila 15 000 Kč. Měsíční záloha na dani z příjmu fyzických osob činí 945 Kč (15 000 Kč x 1,34 x 15 % – sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč).
Daň z příjmu se totiž počítá ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Zaměstnavatelé platí za zaměstnance na povinném pojistném v souhrnu 34 %. Stejnou sazbu povinného pojistného platí přitom i za starobní důchodce. Na měsíčních zálohách za rok 2017 zaplatí paní Černá 5 670 Kč (945 Kč x 6 měsíců).
Paní Černá nemá povinnost podat daňové přiznání, a proto požádá začátkem roku 2018 mzdovou účetní svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V ročním zúčtování daně se uplatní daňová sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč a roční daňová povinnost bude 0 Kč. Zaplacené daňové zálohy ve výši 5 670 Kč během roku 2017 budou daňovým přeplatkem, který obdrží paní Černá v plné výši zpět.
Podání daňového přiznání
Starobní důchodci, kteří mají povinnost za rok 2017 podat daňové přiznání, nemohou požádat svého posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně a případný nárok na vrácení daně jim vznikne až na základě podaného daňového přiznání. V praxi bývá častým důvodem pro povinné podání daňového přiznání např. současná práce pro dva zaměstnavatele v některém měsíci roku 2017 nebo příjem z nájmu nebo přivýdělek ze samostatné výdělečné činnosti.
Předčasní důchodci a daňová vratka
Výdělečná činnost v předčasném důchodu je omezena. Předčasný důchodce nemůže mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem, ze kterého se platí sociální pojištění. Pokud by předčasný důchodce takový příjem měl, potom by mu za dané období nenáležel předčasný důchod. V praxi si tak nejčastěji přivydělávají předčasní důchodci na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak taková dohoda nezakládá účast na nemocenském pojištění a z hrubé odměny se neplatí sociální pojištění. Jestliže předčasný důchodce nepodepíše následně u zaměstnavatele prohlášení k dani, tak je mu z hrubé odměny odvedena 15% srážková daň z příjmu. Odvedenou srážkovou daň z příjmu je však možné na základě podaného daňového přiznání obdržet zpět. Zdali v plném rozsahu či částečném, to záleží na konkrétní situaci, neboť na základě dohody o provedení práce může předčasný důchodce pracovat pro více zaměstnavatelů současně.
Praktický příklad
Předčasný důchodce pan Sýkora si během roku 2017 přivydělával 4 měsíce (červen, červenec, srpen a září) pro zaměstnavatele XY. Hrubá měsíční odměna činila vždy 10 000 Kč. Pan Sýkora nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani a z hrubé odměny mu byla odvedena srážková daň z příjmu ve výši 1 500 Kč. Pan Sýkora si však za rok 2017 podá daňové přiznání. Od zaměstnavatele si vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech z dohody o provedení práce.
Mimo uvedených 40 000 Kč (10 000 Kč x 4 měsíce) neměl pan Sýkora žádné jiné zdanitelné příjmy. Protože v daňovém přiznání uplatní pan Sýkora daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč, tak je roční daňová povinnost 0 Kč. Zaplacená srážková daň z příjmu ve výši 6 000 Kč (1 500 Kč x 4 měsíce) se tedy stává přeplatkem, který pan Sýkora obdrží zpět na bankovní účet, který uvede v daňovém přiznání.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/
Nahrávání ...