Kdy se počítá důchod z nižší než minimální mzdy?

Zvýšení minimální mzdy od příštího roku z 11 000 Kč na 12 200 Kč nemá žádný vliv na výpočet starobního důchodu. Minimální mzda totiž není současně minimálním osobním vyměřovacím základem, ze kterého se státní starobní důchod počítá. V praxi může být vstupní příjmový údaj pro výpočet starobního důchodu citelně nižší než minimální mzda. Jak je to možné? Podívejme se na praktické příklady.

Jedním ze dvou základních vstupních údajů pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2018 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2017 a při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2016. Průběžné zvyšování minimální mzdy však samotný výpočet starobního důchodu neovlivňuje. Legislativou není stanoveno, že osobní vyměřovací základ musí být alespoň na úrovni minimální mzdy platné v daném roce. Někteří žadatelé mají tedy v praxi osobní vyměřovací základ např. i pouze 7 000 Kč. Státní starobní důchod je následně velmi nízký.

Starobní důchod nemusí být přiznán

Někteří žadatelé o starobní důchod mají sice nízký osobní vyměřovací základ, ale je jim starobní důchod přiznán, neboť získají potřebnou dobu pojištění. V roce 2017 je nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 33 let, od roku 2018 již v rozsahu minimálně 34 let a od roku 2019 bude nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let. Bez získání potřebné doby pojištění nemůže být starobní důchod přiznán, i když byly v ostatních letech zaplaceny relativně vysoké odvody na sociálním pojištění. Dosažení důchodového věku tedy k přiznání starobního důchodu nestačí, vždy musí být získána potřebná doba pojištění.

Základní výměra důchodu je vždy stejná

Každý státní důchod v Česku se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměru důchodu mají všichni penzisté stejnou. V roce 2017 činí 2 550 Kč a v roce 2018 bude již 2 700 Kč. Jestliže bude starobní důchod přiznán v roce 2018, tak se při výpočtu starobního důchodu bude počítat se základní výměrou důchodu ve výši 2 700 Kč. Pokud byl státní důchod přiznán v roce 2017 a dříve, tak se základní výměra důchodu automaticky zvýší od lednové splátky důchodu na 2 700 Kč. Existence základní výměry důchodu je výhodná zejména pro lidi s nižšími příjmy, protože mají základní výměru důchodu stejnou jako lidé s nadstandardními příjmy, kteří odvedli v produktivním věku více na sociálním (důchodovém) pojištění. Základní výměra důchodu plní významnou solidární funkci.

Kdy je osobní vyměřovací základ nízký?

V praxi je základním důvodem, proč je osobní vyměřovací základ nižší než minimální mzda, dlouhodobá práce za nízkou mzdu (např. jenom nepatrně vyšší než minimální mzda) a současně mezery v pojištění. Pokud se totiž některý z rozhodných roků nehodnotí jako vyloučená doba pojištění a není v daném období příjem, ze kterého se platí sociální pojištění, potom je vyměřovací základ pro daný rok pro důchodové účely 0 Kč. V takovém případě tedy následně dochází k rozmělnění celkového osobního vyměřovacího základu.

Praktický příklad

Paní Nováková má přepočtený vyměřovací základ během tří let 180 000 Kč a během dvou let 0 Kč. Za těchto hodnocených pět let by osobní vyměřovací základ činil 9 000 Kč (180 000 Kč + 180 000 Kč + 180 000 Kč + 0 Kč + 0 Kč): 60 měsíců). Výpočet je zjednodušen, neboť počítáme osobní vyměřovací základ pouze za pět let, nepočítáme s rozdílným počtem dní v jednotlivých letech a s případně dalšími vyloučenými dobami (např. nemoc). Z uvedeného příkladu jde však názorně vidět, jak „nevyřešené roky pojištění“ mají negativní vliv na konečnou výši státního důchodu. Nezíská se totiž nejenom vyšší doba pojištění, ale sníží se i osobní vyměřovací základ.

Příjmy nepodléhající sociálnímu pojištění

Někteří lidé mají vysoké příjmy z kapitálového majetku, z nájmu nebo z ostatních příjmů dle § 10 zákona o dani z příjmu. Z těchto příjmů se však neodvádí sociální pojištění. Tyto příjmy tedy nevstupují do výpočtu důchodu a ani se toto období nezapočítává do doby pojištění pro důchodové účely, pokud není v daném období vyřešen pojistný vztah jinak (zaměstnáním, výkonem samostatné výdělečné činnosti nebo platbou dobrovolného důchodového pojištění).  Nízký osobní vyměřovací základ mohou tedy mít i lidé s vyššími pasivními příjmy, kteří v daném období neměli jiné příjmy, ze kterých se platí sociální pojištění a současně se jim dané období nezapočítává jako náhradní doba pojištění (např. péče o dítě do čtyř let věku, péče o závislou osobu při splnění zákonných podmínek).

Nízké platby OSVČ

Roční sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných se vypočítává z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy sociální pojištění zaplaceno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ za rok 2017 však odpovídá hrubé měsíční mzdě 7 058 Kč. OSVČ, které dlouhodobě mají nízké zisky a odvádí pouze minimální sociální pojištění, budou mít rovněž osobní vyměřovací základ nižší než minimální mzda.

Státní důchod při nízkém OVZ

V přiložené tabulce máme vypočítán státní důchod při nízkém osobním vyměřovacím základu, vždy u několika variant v závislosti na celkové získané době pojištění, která rovněž významně ovlivňuje konečnou výši státního důchodu. Vše dle výpočtové formule roku 2017.

vlastní výpočet autora

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/