Jiné úvazky a důchod

V praxi stoupá obliba zkrácených úvazků, práce na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Jak je to v takových případech s důchodovými nároky a s výší státního důchodu?

 

Měsíční částka státního starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Čím vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční částka státního důchodu.

 

Do doby pojištění se započítávají odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění a náhradní doby pojištění (např. doba studia před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na úřadu páce v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu, vojenská služba, civilní služba).

 

Žádný měsíc se nemůže do doby pojištění počítat jako dva měsíce, proto při souběžné roční práci pro dva zaměstnavatele (např. na zkrácený úvazek) se tento rok počítá do doby pojištění jako jeden rok. Výši osobního vyměřovacího základu ovlivňují rovněž pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.

 

Dohoda o pracovní činnosti

Z dohody o pracovní činnosti se platí sociální pojištění, když měsíční odměna činí 2 500 Kč a více. V případě, že je měsíční odměna nižší, tak se z měsíční odměny sociální pojištění neplatí a práce na takovou dohodu se při výpočtu státního důchodu nezohlední.

 

Praktický příklad 1)

Paní Surovcová pracuje v roce 2017 současně pro dva zaměstnavatele, vždy na dohodu o pracovní činnosti. Měsíční odměna u každého zaměstnavatele činí 9 000 Kč. Odpracovaný rok 2017 se bude tedy paní Surovcové počítat do doby pojištění jako odpracovaný rok a vyměřovací základ za rok 2017 bude 216 000 Kč (9 000 Kč x 2 dohody x 12 měsíců). Osobní vyměřovací základ při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se počítá z vyměřovacích základů v letech 1986 až 2016, kdy dřívější roční vyměřovací základy se násobí koeficientem zohledňujícím inflaci.

 

Dohoda o provedení práce

Z měsíční odměny z dohody o provedení práce se platí sociální pojištění, když je měsíční odměna 10 001 Kč a více. V případě, že je měsíční odměna nižší, tak se z měsíční odměny sociální pojištění neplatí. Do konce roku 2011 se však sociální pojištění z měsíční odměny z dohody o provedení práce neplatilo bez ohledu na měsíční částku.

 

Praktický příklad 2)

Paní Benešová pracuje v roce 2017 současně pro dva zaměstnavatele. Pro každého na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou ve výši 10 000 Kč. Ani z jedné odměny se neplatí sociální pojištění. Paní Benešová nemá tedy pro důchodové účely vyřešen rok 2017. Nulový vyměřovací základ za letošní rok navíc rozmělní celkový osobní vyměřovací základ. Pro paní Benešovou by mohlo být řešením dobrovolné důchodové pojištění. Přihlášku by však musela podat na místně příslušné Okresní správě sociálního pojištění včas, neboť zpětné podání je časově omezeno.

 

Praktický příklad 3)

Pan Dohnálek pracuje v roce 2017 pro dva zaměstnavatele. Měsíční odměna u jednoho zaměstnavatele činí 9 000 Kč a u druhého 11 000 Kč. Pan Dohnálek bude mít pojištěn celý rok 2017 a vyměřovací základ za rok 2017 pro výpočet důchodu bude 132 000 Kč (11 000 Kč x 12 měsíců).

 

Zkrácený úvazek

Ze zkráceného úvazku se vždy odvádí sociální pojištění, i když je hrubá měsíční mzda nízká, např. 7 000 Kč měsíčně. Doba práce na zkrácený úvazek se tedy vždy hodnotí do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu a do vyměřovacího základu za příslušný rok ovlivňující výši osobního vyměřovacího základu. Občané pracující pouze na zkrácený úvazek by však měli počítat s tím, že z důvodu nižšího příjmu budou mít nižší státní důchod, neboť osobní vyměřovací základ bude nižší. Rok práce na zkrácený úvazek se však do doby pojištění ovlivňující důchodové nároky započítává jako jeden celý rok, tedy stejně jako práce na plný úvazek.

 

Praktický příklad 4)

Paní Horáková pracuje na standardní plný úvazek s hrubou měsíční mzdou 30 000 Kč. Celý rok 2017 bude mít tedy pojištěn a vyměřovací základ za rok 2017 bude 360 000 Kč (30 000 Kč x 12 měsíců). Paní Kratochvílová pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 20 000 Kč. Rovněž paní Kratochvílová bude mít celý rok 2017 pojištěn, ale vyměřovací základ za rok 2017 bude mít ve výši 240 000 Kč (20 000 Kč x 12 měsíců). Do doby pojištění se bude rok 2017 započítávat paní Horákové i Kratochvílové stejně. Z důvodu kratšího úvazku na stejné pracovní pozici však bude mít paní Kratochvílová nižší vyměřovací základ za rok 2017.

 

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/

Komentáře