Měsíční částka invalidního důchodu závisí na dosahovaném příjmu před vznikem invalidity, získané době pojištění a přiznaném stupni invalidity. Při vzniku invalidity v mladém věku získá žadatel o invalidní důchod nízkou dobu pojištění, proto se při výpočtu invalidního důchodu počítá s dopočtenou dobou pojištění. Podívejme se na praktický výpočet invalidního důchodu v roce 2016.
Výpočtová formule invalidního důchodu je shodná jako v případě starobního důchodu. Invalidní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je shodná pro všechny důchody a v roce 2016 činí 2 440 Kč. Procentní výměra důchodu závisí na konkrétním průběhu pojištění. Čím vyšší získaná doba pojištění, vyšší osobní vyměřovací základ a vyšší stupeň invalidity, tím vyšší měsíční invalidní důchod.
Jak se počítá dopočtená doba pojištění?
Do doby pojištění při výpočtu invalidního důchodu se počítá nejenom získaná doba pojištění před přiznáním invalidity, ale rovněž dopočtená doba pojištění. Dopočtenou dobou pojištění je doba od vzniku invalidity do důchodového věku bezdětné ženy stejného ročníku narození. Dopočtená doba pojištění brání nízkému invalidnímu důchodu zejména mladým lidem, kteří získali prozatím nízkou dobu pojištění. V některých případech se dopočtená doba nehodnotní plně. V praxi se nejčastěji krátí dopojištěná doba pojištění u lidí, kteří měli před přiznáním invalidity výluky v pojištění.
Praktický příklad 1)
Paní Nováková získala ke dni přiznání invalidity prvního stupně v roce 2016 dobu pojištění v rozsahu 21 let. S dopočtenou dobou pojištění však získá paní Nováková 49 let pojištění. V případě, že by paní Nováková měla osobní vyměřovací základ (průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě z příjmů před přiznáním invalidity) ve výši 19 500 Kč, potom by byl měsíční invalidní důchod paní Novákové 5 837 Kč.
Praktický příklad 2)
Pan Kučera má osobní vyměřovací základ neboli průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě za odpracované roky před přiznáním stupně invalidity ve výši 26 200 Kč. Pan Kučera má celkovou dobu pojištění v rozsahu 46 let. Vypočítejme si, jak vysoký invalidní důchod prvního stupně, druhého stupně a třetího stupně by pan Kučera měl dle výpočtové formule roku 2016.
Text | Částka |
Celková doba pojištění | 46 let |
Osobní vyměřovací základ | 26 200 Kč |
První redukční hranice
(do 11 883 Kč, ze 100 %) |
11 883 Kč |
Druhá redukční hranice
(od 11 883 Kč do 108 024 Kč, z 26 %) |
3 723 Kč |
Výpočtový základ
(11 883 Kč + 3 823 Kč |
15 606 Kč |
Základní výměra důchodu
(pro všechny invalidní důchody stejná) |
2 440 Kč |
Procentní výměra invalidní důchod I. stupně
(15 606 Kč x 23 % (každý rok pojištění je 0,5 %) |
3 590 Kč |
Procentní výměra invalidní důchod II. stupně
(15 606 Kč x 34,5 (každý rok pojištění je 0,75 %) |
5 385 Kč |
Procentní výměra invalidní důchod III. stupně
(15 606 Kč x 69 % (každý rok pojištění je 1,5 %) |
10 769 Kč |
Měsíční invalidní důchod I. stupně
(2 440 Kč + 3 590 Kč) |
6 030 Kč |
Měsíční invalidní důchod II. stupně
(2 440 Kč + 5 385 Kč) |
7 825 Kč |
Měsíční invalidní důchod III. stupně
(2 440 Kč + 10 769 Kč) |
13 209 Kč |
vlastní výpočet autora
Při stejné průměrné mzdě, získané době pojištění by měsíční výše invalidního důchodu závisela na přiznaném stupni invalidity. Jak je na případu pana Kučery vidět, tak je velký finanční rozdíl mezi invalidním důchodem prvního stupně a třetího stupně.
Výpočet starobního důchodu z invalidního důchodu
Invalidní důchodci nemusí mít strach, že si odchodem do starobního důchodu finančně pohorší. Když je starobní důchod nižší než invalidní důchod, tak se nadále pobírá vyšší invalidní důchod v dosavadní výši. Důchodci, kteří během pobírání invalidního důchodu měli vlastní příjem, mají starobní důchod vyšší než invalidní důchod. U příjemců invalidního důchodu I. a II. stupně se jedná o tisícikorunové rozdíly.
Náhradní dobou pojištění je pouze invalidní důchod III. stupně
S ohledem na měsíční výši starobního důchodu je dobré během invalidního důchodu mít příjem, ze kterého bude odváděno sociální (důchodové) pojištění. Doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně a druhého stupně nepatří mezi náhradní doby pojištění pro výpočet starobního důchodu. Mezi náhradní doby pojištění patří pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Občané pobírající invalidní důchod prvního stupně nebo druhého stupně, kteří během pobírání invalidního důchodu nepracovali, si odchodem do starobního důchodu finančně nepolepší. Protože si nemohou pohoršit, tak jejich starobní důchod bude na stejné výši jako invalidní důchod, ve většině případů tedy nižší než 8 tisíc Kč.
Výpočtový základ nemůže být nižší
Pracující invalidní důchodci mají často nižší příjem než měli před přiznáním invalidity, protože pracují např. na zkrácený úvazek nebo vykonávají jinou práci. Nižší příjem během pobírání invalidního důchodu však nemá negativní vliv na výpočet starobního důchodu. V těchto případech totiž při výpočtu starobního důchodu platí, že výpočtový základ při výpočtu starobního důchodu nemůže být nižší než výpočtový základ při výpočtu dříve přiznaného invalidního důchodu. Z tohoto důvodu není na škodu pracovat během invalidního důchodu pouze několik hodin denně a za nižší mzdu než před vznikem invalidity.
Příjem během pobírání invalidního důchodu
Vykonávaná práce, ze které je odváděno sociální (důchodové) pojištění během pobírání invalidního důchodu, je příznivá z důvodu zvýšení životní úrovně během pobírání invalidního důchodu a i s ohledem na výši starobního důchodu. Z důvodu práce během pobírání invalidního důchodu se však přiznaný invalidní důchod nepřepočítává. Výše invalidního důchodu se mění pouze při změně stupně invalidity, přičemž se přepočítává již přiznaný invalidní důchod příslušným koeficientem.