Jak ovlivňují výši důchodu náhradní a vyloučené doby pojištění?

Měsíční výši státního důchodu výrazně ovlivňují tzv. náhradní doby pojištění a vyloučené doby pojištění. Nezapočítání těchto období při výpočtu státního důchodu má za následek zbytečně nižší státní důchod. Podívejme se na praktické příklady.

Výši důchodu ovlivňují nejenom odpracované roky, ale i období, kdy není z příjmu odváděno žádné sociální pojištění, přičemž se toto období započítává jako náhradní doba pojištění. Mezi náhradní dobu pojištění patří zejména: studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, vojenská služba, civilní služba, péče o dítě do 4 let věku, péče o dítě do 10 let v jakémkoliv stupni závislosti, péče o osobu se stupněm závislosti II., III. nebo IV., doba pobírání invalidního důchodu III. stupně, doba nemocenské v ochranné lhůtě. V plném rozsahu se počítá pouze péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu a vojenská služba, ostatní náhradní doby pojištění se hodnotí do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu z 80 %, tedy např. 100 dní se počítá jako 80 dní.

Náhradní dobu pojištění je nutné prokázat

Pro důchodové účely je nutné náhradní doby pojištění vždy prokázat. Některé náhradní doby pojištění se přitom prokazují až při podávání žádosti o důchod. V praxi se jedná zejména o dobu studia, která se prokazuje např. maturitním vysvědčením, jednotlivými vysvědčeními, vysokoškolským diplomem, potvrzením školy. Vojenská služba se prokazuje vojenskou knížkou. Péče o dítě do 4 let věku se prokazuje rodným listem dítěte a čestným prohlášením. Péče o závislou osobu se prokazuje rozhodnutím místně příslušné OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení) o době a rozsahu péče.

Praktický příklad 1)

Paní Šerá splňovala během svého života několik měsíců statut studenta na vysoké škole a péče o dítě do 4 let věku. Protože péče o dítě do 4 let věku má přednost před dobou studia, tak se paní Šeré toto období bude počítat ze 100 %. Studium na vysoké škole v zákonném rozsahu se jinak počítá z 80 %. Tento postup je pro Šerou výhodnější. Žádné období nemůže být do doby pojištění ovlivňující výši důchodu počítáno dvakrát.

Praktický příklad 2)

Pan Koukal si během studií na vysoké škole přivydělával v letních měsících brigádami a byl pojištěn. Doba zaměstnání má přednost před náhradní dobou pojištění, proto se panu Koukalovi v daných měsících bude započítávat doba práce místo studia pro důchodové účely. Tento postup je pro pana Koukala výhodnější, neboť práce se počítá ze 100 % a studium jen z 80 %.

Doložení veškeré doby pojištění je vhodné věnovat dostatek pozornosti, neboť každý rok pojištění hraje při výpočtu státního důchodu velkou roli. Při výpočtu státního důchodu se doba pojištění počítá pouze v celých ukončených letech. V přiložené tabulce máme uvedeno, jak moc se může měsíční státní důchod lišit v závislosti na získané době pojištění u mzdy ve výši 26 898 Kč, co je průměrná měsíční mzda za II. pololetí letošního roku. Výpočet je proveden dle legislativy roku 2016.

vlastní výpočet autora

Jak se získá celková doba pojištění?

Při výpočtu celkové doby pojištění ovlivňující měsíční částku starobního důchodu se nejdříve sečte veškerá získaná doba pojištění ve dnech. Následně se získaná doba pojištění přepočte na roky, přičemž se při přepočtu nezohledňují přestupné roky, což je pro žadatele o důchod výhodnější, celkový počet dní pojištění se tedy vydělí 365 dny. Pro výpočet státního starobního důchodu se následně počítají pouze celé ukončené roky.

Praktický příklad 3)

Paní Procházková získala dobu pojištění ke dni přiznání starobního důchodu v rozsahu 15 849 dní. Při výpočtu státního důchodu se bude paní Procházkové počítat 43 let, neboť 15 849 dní: 365 dní je 43,42 let (43 let a 154 dní).

Vyloučená doba brání rozmělnění osobního vyměřovacího základu

Důležitou roli při výpočtu státního důchodu hraje i vyloučená doba pojištění. Základním vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu je mimo získanou dobu pojištění osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Při výpočtu státního důchodu v roce 2016 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2015. Do výpočtu státního důchodu však vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění. V některých letech však mají žadatelé o důchod nulový příjem, ze kterého se platí sociální pojištění (např. právě z důvodu čerpání náhradní doby pojištění nebo nemoci). Pokud by se toto období při výpočtu osobního vyměřovacího základu nevyloučilo, potom by byl celkový osobní vyměřovací základ za všechny odpracované roky nižší a z tohoto důvodu by byl nižší i celkový státní důchod.

Vyloučená doba pojištění se v praxi použije i např. v případě, že žadateli o důchod se podaří prokázat nějakou dobu pojištění formou zaměstnání, která není v databázi ČSSZ (České správy sociálního zabezpečení), ale nepodaří se mu již prokázat příjmy v daných letech, neboť je to již dávno a patřičné evidenční listy důchodového pojištění  nejsou v archivech k dohledání nebo bývalý zaměstnavatel nesplnil svoji zákonnou povinnost.