V případě dlouhodobých zdravotních problémů jsou občané v Česku při splnění zákonných podmínek finančně zajištěni prostřednictvím invalidního důchodu. V Česku jsou pobírány invalidní důchody prvního stupně, druhého stupně nebo třetího stupně. Ke konci roku 2014 pobíralo některý invalidní důchod necelých 430 tisíc občanů.
Každý invalidní důchod se skládá ze skládá ze základní výměry důchodu a procentní výše invalidního důchodu. Základní výměra důchodu je pro všechny invalidní důchod stejná a v roce 2015 činí 2 400 Kč, pro rok 2016 se zvyšuje na 2 440 Kč. Procentní výše invalidního důchodu závisí na konkrétním průběhu pojištění. Čím vyšší příjmy před vznikem invalidity a vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční invalidní důchod. Níže v textu si uvedeme deset vybraných důležitých bodů u invalidních důchodů.
1) Zdravotní problémy nestačí
Pouze zdravotní problémy k přiznání invalidního důchodu nestačí. Aby mohl žadatel o invalidní důchod pravidelně každý měsíc dostávat na svůj bankovní účet invalidní důchod, tak musí být uznán invalidním v prvním stupni, druhém stupni nebo třetím stupni posudkovým lékařem místně příslušné OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení) a současně musí žadatel o invalidní důchod získat potřebnou dobu pojištění, která se liší dle věku.
2) Doba pojištění se liší dle věku
Bez získání potřebné doby pojištění nelze ani při velkých zdravotních problémech pobírat invalidní důchod na účet. Do potřebné doby pojištění se započítávají odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno důchodové pojištění a náhradní doby pojištění. Např. pro účely přiznání invalidního důchodu se jako náhradní doba pojištění započítává i doba studia na střední nebo vysoké škole v Česku, a to před dosažením 18 let, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Do 20 let je nutné získat dobu pojištění méně než jeden rok, od 20 let do 22 let jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky a nad 28 let pět let.
3) Dobu pojištění lze dopojistit i zpětně
Při nedostatečné době pojištění může být řešením si dobu pojištění dopojistit. Žadatelé o invalidní důchod by si měli zjistit, zdali splňují potřebnou dobu pojištění pro přiznání invalidního důchodu. Pokud dobu pojištění nesplňují, tak může být řešením institut dobrovolného důchodového pojištění. Minimální měsíční dobrovolné důchodové pojištění placené v roce 2015 činí 1 863 Kč. V praxi nesplňují potřebnou dobu pojištění pro přiznání invalidního důchodu především občané, kteří byli dlouhodobě v evidenci na úřadu práce. Evidence na úřadu práce pod dobu, kdy nenáleží podpora v nezaměstnanosti, se totiž do doby pojištění započítává pouze v omezeném rozsahu. Formou dobrovolného důchodového pojištění je možné zpětně dopojistit evidenci na úřadu práce, která se nezapočítává jako náhradní doba pojištění.
4) Při výpočtu důchodu se hodnotí i dopočtená doba pojištění
Celková získaná doba pojištění ovlivňuje měsíční výši invalidního důchodu. Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční invalidní důchod. Do celkové doby pojištění se započítává získaná doba pojištění před vznikem invalidity plus dopočtená doba pojištění. Jako dopočtená doba pojištění se hodnotí doba od zniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, přičemž důchodovým věkem se rozumí důchodový věk ženy stejného ročníku narození jako má žadatel o invalidní důchod, která nevychovala žádné dítě. Dopočtená doba se v některých případech nezapočítává plně, ale ve sníženém rozsahu.
5) Invalidní důchod se nepobírá napořád
Přiznání stupně invalidity není trvalé. V průběhu let se může zdravotní stav zlepšit nebo zhoršit a z toho důvodu se může snížit nebo zvýšit stupeň invalidity. Změna stupně invalidity zpravidla znamená i přepočítání invalidního důchodu. Příjemci invalidního důchodu jsou posudkovou službou místně příslušné OSSZ zváni ke kontrole, kde může posudkový lékař ponechat stupeň invalidity, stupeň invalidity zvýšit nebo snížit. Kontroly nejsou v přesných termínech, záleží na konkrétním zdravotním stavu. Při zhoršení zdravotního stavu si může i příjemce invalidního důchodu požádat o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Na základě této žádosti by byl zdravotní stav přezkoušen a opět může být stupeň invalidity zvýšen, ale i snížen.
6) Náhradní dobou pojištění je jen invalidní důchod třetího stupně
Pro účely výpočtu starobního důchodu se jako náhradní doba pojištění ovlivňující výši starobního důchodu započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně a druhého stupně se jako náhradní doba pojištění nepočítá. Zejména pro invalidní důchodce prvního stupně a druhého stupně je nejenom s ohledem na měsíční výši invalidního důchodu vhodné během pobírání invalidního důchodu pracovat a z příjmu odvádět důchodové pojištění.
7) Stupeň invalidity výrazně ovlivňuje výši důchodu
Přiznaný stupeň invalidního důchodu výrazně ovlivňuje výši měsíčního důchodu. Čím vyšší měsíční stupeň invalidity, tím vyšší invalidní důchod. V roce 2014 činil průměrný invalidní důchod prvního stupně 5 911 Kč, druhého stupně 6 662 Kč a třetího stupně 10 262 Kč.
8) Odchodem do starobního důchodu si nelze pohoršit
Invalidní důchodci nemusí mít strach z odchodu do starobního důchodu. Odchodem do starobního důchodu si nemohou příjemci invalidního důchodu finančně pohoršit. V případě, že vyjde starobní důchod nižší než invalidní důchod, potom se pobírá nadále vyšší invalidní důchod v dosavadní výši. Takový invalidní důchod by se následně v 65 letech „přetransformoval“ na starobní důchod.
9) Invalidní důchodci mohou pracovat
Příjemci invalidního důchodu mohou obecně během pobírání invalidního důchodu pracovat nebo podnikat. Výkon výdělečné činnosti se předpokládá zejména u příjemců invalidního důchodu prvního stupně a druhého stupně. Vykonávaná práce v invalidním důchodu by však měla svoji náročností, náplní a rozsahem odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu.
10) Příjem v invalidním důchodu nezvyšuje výši důchodu
Práce nebo podnikání během pobírání invalidního důchodu je rozhodně přínosná z finančních i psychických důvodů. Životní úroveň pracujícího invalidního důchodu je vyšší, neboť pobírá současně invalidní důchod i mzdu. Na výši invalidního důchodu však nemá výkon práce vliv. Invalidní důchod se z důvodu výkonu práce během pobírání invalidního důchodu nepřepočítává a nezvyšuje.
Nahrávání ...