Bez potřebné doby pojištění nemůže být starobní důchod přiznán a při výpočtu státního starobního důchodu hraje každý rok pojištění velkou roli. Každý žadatel o starobní důchod by si měl svoji získanou dobu pojištění hlídat a případně chybějící dobu pojištění doložit.
Získaná doba pojištění výrazným způsobem ovlivňuje důchodové nároky. Přiznání státního důchodu není automatické, žadatel musí získat alespoň minimální dobu pojištění a při získání nízké doby pojištění je státní důchod nízký.
1) Nutná doba pojištění
V roce 2016 musí žadatelé o starobní důchod získat minimálně dobu pojištění v rozsahu 32 let. V roce 2017 budou muset žadatelé o starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 33 let, v roce 2017 minimálně v rozsahu 34 let a od roku 2019 alespoň v rozsahu 35 let. Jestliže není potřebná doba pojištění získána, tak nemůže být starobní důchod přiznán ani při vysokých příjmech v produktivním věku.
2) Žádný měsíc se nezapočítává dvakrát
Do doby pojištění se započítávají odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, a náhradní doby pojištění. Při splnění podmínky pro zápočet náhradní doby pojištění se sociální pojištění neplatí, přesto se toto období hodnotí pro důchodové účely. Při souběhu, např. při výkonu dvou prací na zkrácený úvazek, se však žádný měsíc nemůže do získané doby pojištění počítat jako dva měsíce.
3) Dny se převedou na roky
Při podání žádosti o důchod se nejdříve všechny dny pojištění, z výdělečné činnosti i získané jako náhradní doby pojištění, sečtou a následně se převedou na roky. Při převodu na roky se všechny získané dny pojištění vydělí číslem 365 dní. Tento výpočet je pro žadatele o důchod výhodný, neboť se nepočítá s přechodnými roky.
4) Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech
Výpočet státního starobního důchodu ovlivňuje získaná doba pojištění v celých ukončených letech. Např. získaných 15 929 dní pojištění, jedno zdali získaných výdělečnou činnosti nebo zápočtem náhradní doby pojištění, činí při převodu na roky 43 let a 234 dní (15 929 dní: 365 dní), což se pro důchodové účely počítá jako 43 let. V některých případech se vyplatí odejít do starobního důchodu o něco později než při dosažení řádného důchodového věku, pokud se tím ukončí další celý rok pojištění.
5) U vyšších příjmů ovlivní doba pojištění výši důchodu více než příjem
Zejména u lidí s průměrnou a vyšší mzdou ovlivňuje výši státního důchodu každý rok pojištění více, než by se na první pohled zdálo. Např. žadatel o starobní důchod, který získá dobu pojištění v rozsahu 43 let, a který má průměrnou mzdu za odpracované roky ve výši 27 500 Kč, bude mít starobní důchod dle výpočtové formule roku 2016 ve výši 12 724 Kč. Naproti tomu žadatel o starobní důchod, který získá dobu pojištění v rozsahu 42 let a bude mít průměrnou mzdu za odpracované roky 28 500 Kč, bude mít měsíční starobní důchod dle výpočtové formule roku 2016 ve výši 12 649 Kč. Při vyšší době pojištění je mnohdy státní důchod vyšší i při nižším osobním vyměřovacím základu (průměrné měsíční mzdě za odpracované roky).
6) Náhradní doby pojištění
Náhradní doby pojištění jsou taxativně vyjmenovány v zákoně o důchodovém pojištění, mezi náhradní doby pojištění patří: doba studia v zákonném rozsahu do konce roku 2009, doba vojenské služby, doba civilní služby, doba osobní péče o dítě do 4 let věku, doba péče o závislé dítě do 10 let v I. stupni závislosti, doba péče o blízkou osobu žijící ve společné domácnosti v II., III. a IV. stupni závislosti, doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně, dočasná pracovní neschopnost vzniklá v ochranná lhůtě, doba teoretické nebo praktické přípravy osob se zdravotním postižením na zaměstnání.
7) Některá období se počítají pouze z 80 %
Do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu se započítává ze 100 % z náhradních dob pojištění pouze doba vojenské služby, doba péče o dítě do 4 let věku a doba péče o závislou osobu, musí se však jednat o dobu do konce roku 2009. Ostatní náhradní doby pojištění se započítávají pouze z 80 %, tj. 100 takto získaných dní se hodnotí jako 80 dní.
8) Evidence na úřadu práce se počítá v omezeném rozsahu
Jako náhradní doba pojištění se vždy počítá evidence na úřadu práce do konce roku 1995. Poté se vždy počítá pouze evidence na úřadu práce po dobu, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce po dobu, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává jako náhradní doba pojištění maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba hodnotí zpětně a do 55 let se započítává maximálně jeden rok.
9) Studium od roku 2010 se nepočítá
Od roku 2010 již doba studia nepatří mezi náhradní doby pojištění. Doba studia od skončení povinné školní docházky do 18 let věku získaná do konce roku 1995 se do doby pojištění započítává jako náhradní doba pojištění. Dále se do konce roku 2009 započítává jako náhradní doba pojištění studium po dobu prvních šesti let po dosažení 18 let.
10) Chybějící dobu pojištění je nutné vydokladovat
Při přiznání starobního důchodu a při výpočtu starobního důchodu se hodnotí pouze doba pojištění, kterou má ČSSZ ve své databázi. Proto je nutné včas zkontrolovat (např. nechat si zaslat informativní osobní list důchodového pojištění), jestli má ČSSZ ve své databázi všechny údaje a případné „mezery“ vydokladovat příslušnými dokumenty.
Nahrávání ...