Příjmy ovlivňující výši důchodu v roce 2016

Při výpočtu důchodu platí, že čím vyšší příjmy v produktivním životě, tím vyšší měsíční státní důchod. Výši státního důchodu ale ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo řádně zaplaceno sociální (důchodové) pojištění. Které příjmy se tedy hodnotí při výpočtu důchodu v roce 2016? Jaký mají vliv na výši důchodu příjmové výkyvy?

 

Dvěma základními vstupními údaji při výpočtu starobního důchodu v roce 2016 jsou získaná doba pojištění a výše osobního vyměřovacího základu. Čím vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší státní starobní důchod.

 

Jak se počítá osobní vyměřovací základ?

Osobní vyměřovací základ můžeme nazvat důchodovou průměrnou mzdou. Osobní vyměřovací základ v roce 2016 se počítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění v letech 1986 až 2015. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Žadatelé o starobní důchod tedy nemusí mít strach, že nižší příjem v minulosti z důvodu jiné úrovně cen a mezd v národním hospodářství bude mít negativní vliv na výpočet starobního důchodu v roce 2016.

 

Praktický příklad

Paní Dvořáková měla v roce 1990 měsíční mzdu 2 000 Kč, za celý rok 1990 tedy 24 000 Kč. Za rok 2015 měla paní Dvořáková měsíční mzdu 15 000 Kč, za celý rok 2015 tedy 180 000 Kč. Přestože měla paní Dvořáková za rok 2015 mzdu 7,5krát vyšší, tak pro důchodové účely je výhodnější příjem z roku 1990. Roční příjem ve výši 24 000 Kč se násobí koeficientem 8,2183 a přepočtený příjem za rok 1990 je 197 240 Kč.

 

Které příjmy důchodu nezvyšují?

Příjmy, ze kterých nebylo sociální (důchodové) pojištění zaplaceno, nemají na výši státního důchodu vliv. Na výši státního důchodu tak nemají vliv např. na příjmy „na černo“, příjmy z prodeje nemovitosti, příjmy z prodeje movitých věcí, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, odměny z dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti, když nebylo z odměny zaplaceno sociální (důchodové pojištění), státní dávky nebo příjmy ze zahraničí.

 

Praktický příklad

Paní Novotná odejde do starobní důchodu od 1. července 2016. Přestože měla paní Novotná v lednu až červnu 2016 na své poměry nadstandardní příjmy ze zaměstnání, tak na výši důchodu nebudou mít tyto příjmy vliv. Osobní vyměřovací základ se bude paní Novotné počítat z let 1986 až 2015.

 

Praktický příklad

Paní Veselá měla v roce 2015 příjmy ze zaměstnání ve výši 318 000 Kč, příjem z pronájmu ve výši 60 000 Kč, příjem z prodeje pozemku ve výši 300 000 Kč. Do daňového přiznání za rok 2015 budou sice vstupovat všechny tyto příjmy (u pronájmu a prodeje pozemku uplatní i paní Veselá i výdaje), ale pro výpočet důchodu se za rok 2015 bude hodnotit pouze příjem ve výši 318 000 Kč.

 

Hodnotí se hrubá mzda

Na výplatní pásce mohou někteří zaměstnanci najít hned tři mzdy: superhrubou mzdu, hrubou mzdu a čistou mzdu. Hrubá mzda bývá zpravidla sjednána v pracovní smlouvě. Superhrubá mzda je hrubá mzda zaměstnance zvýšená o povinné sociální pojištění a zdravotní pojištění placené za zaměstnance zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé platí za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění, v souhrnu tedy 34 % z hrubé mzdy zaměstnance. Superhrubá mzda bývá zaokouhlena na stokoruny nahoru. Čistá mzda je částka, kterou obdrží zaměstnanec od svého zaměstnavatele na bankovní účet, za kterou může nakupovat zboží a služby. Čistá mzda je nižší než hrubá mzda, neboť z hrubé mzdy je zaměstnanci jeho zaměstnavatelem sražena daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Pro důchodové účely je rozhodující hrubá mzda, která je zpravidla sjednána v pracovní smlouvě.

 

Praktický příklad

Paní Malá měla po celý rok 2015 měsíční hrubou mzdu ve výši 20 000 Kč. Superhubá mzda (mzdové náklady zaměstnavatele) činí 26 800 Kč, neboť zaměstnavatel zaplatil za pana Malého 5 000 Kč na sociálním pojištění (20 000 Kč x 25 %) a 1 800 Kč na zdravotním pojištění (20 000 Kč x 9 %). Při výpočtu čisté mzdy uplatňuje paní Malá pouze základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Čistá mzda paní Malé, kterou obdržela na svůj bankovní účet, byla 15 850 Kč. Z hrubé mzdy byla sražena daň z příjmu fyzických osob 1 950 Kč (26 800 x 15 %) – 2 070 Kč), sociální pojištění 1 300 Kč (20 000 Kč x 6,5 %) a zdravotní pojištění 900 Kč (20 000 Kč x 4,5 %). Pro výpočet důchodu za rok 2015 se bude paní Malé hodnotit příjem ve výši 240 000 Kč (12 měsíců x 20 000 Kč).

 

Výši důchodu ovlivňují příjmy za 30 let

Osobní vyměřovací základ při výpočtu starobního důchodu v roce 2016 se počítá za 30 let, proto několik lepších nebo naopak několik příjmově horších let má na výši státního důchodu menší vliv než by se na první pohled zdálo.

 

Praktický příklad

Paní Krejčí měla v letech 1986 až 2014 vyměřovací základ v současné hodnotě 240 000 Kč, což odpovídá měsíční mzdě 20 000 Kč. V roce 2015 měla paní Krejčí měsíční mzdu 40 000 Kč a za celý rok 2015 tedy 480 000 Kč. Osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu za všechny roky je 20 654 Kč. Přestože měla paní Krejčí v roce 2015 dvojnásobně vysoký příjem oproti předchozím rokům, tak pro důchodové účely se její průměrná měsíční mzda zvýší „jen“ o 20 654 Kč.

Komentáře