Co vědět o práci v invalidním důchodu v 10 bodech?

Mnozí invalidní důchodci si během pobírání invalidního důchodu přivydělávají. Co je vhodné vědět o práci v invalidním důchodu? A proč je dobré během pobírání invalidního důchodu mít příjem ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.

 

Invalidní důchodci mohou při pobírání invalidního důchodu pracovat. Ve výdělečné činnosti jsou omezeni pouze svým zdravotním stavem. Pracující invalidní důchodci jsou na tom zpravidla lépe než nepracující invalidní důchodci nejenom finančně, ale i psychicky, neboť se mohou pracovně seberealizovat, stýkat s pracovními kolegy a učit se nové věci.

 

1) Práce by měla odpovídat zdravotnímu stavu

Invalidní důchodci mohou současně pobírat invalidní důchod a mzdu ze zaměstnání nebo zisk z podnikání. Vykonávané pracovní činnosti by však vždy svým rozsahem, náplní a náročností měly odpovídat zdravotnímu stavu. Zdraví je ta nejcennější hodnota, kterou máme, na to je potřeba při výběru práce pamatovat.

 

2) Vyšší životní úroveň

Zejména invalidní důchod prvního a druhého stupně je nízký a zpravidla nedosahuje ani 8 tisíc Kč. Vlastní příjem ze zaměstnání je pro invalidní důchodce velmi důležitý, aby se přiznáním invalidního důchodu citelně nesnížila jejich životní úroveň.

 

3) Lze pracovat i na smlouvu na dobu neurčitou

Pracující invalidní důchodci mohou pracovat nejenom na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, ale i na standardní pracovní smlouvu. Invalidní důchodci mohou pracovat i na smlouvu na dobu neurčitou. Pracující invalidní důchodci mohou pracovat i pro více zaměstnavatelů současně, např. na pracovní dohody nebo zkrácené úvazky.

 

4) Měsíční sleva na invaliditu

Zaměstnanci pobírající invalidní důchod I. stupně nebo II. stupně mají nárok na měsíční daňovou slevu ve výši 210 Kč. Zaměstnanci pobírající invalidní důchod III. stupně mají nárok na měsíční daňovou slevu na invaliditu ve výši 420 Kč. Nárok na základní daňovou slevu na poplatníka mají všichni zaměstnanci. Aby bylo možné daňové slevy uplatnit, tak je nutné u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani, tzv. růžový papír. Daňové slevy je možné v daném měsíci uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanci pracující současně pro dva zaměstnavatele mohou podepsat prohlášení k dani pouze u jednoho z nich.

 

5) Výpověď je možné podat kdykoliv

Někteří invalidní důchodci mají obavy, zdali budou v práci stačit a jestli nebude vykonávaná práce pro ně příliš náročná. Vždy je vhodné práci konzultovat s ošetřujícím lékařem a výkon práce se zaměstnavatelem důkladně probrat. Všichni zaměstnanci mohou práci kdykoliv ukončit podáním výpovědi. Výpovědní lhůta je dvouměsíční a začíná běžet prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi zaměstnavateli. Pracovní poměr však může být ukončen ihned vzájemnou dohodou o ukončení pracovního poměru. Se vzájemnou dohodou však musí souhlasit zaměstnanec i zaměstnavatel. Se zaměstnavateli zaměstnávající invalidní důchodce však bývá zpravidla velmi dobrá domluva, a proto nebývá v praxi případně problém pracovní poměr rychle ukončit vzájemnou dohodou.

 

6) Pozitivní zpráva pro výpočet starobního důchodu

Do doby pojištění ovlivňující výši státního starobního důchodu se započítávají roky, kdy je z příjmu odváděno sociální (důchodové) pojištění a tzv. náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění přitom mimo jiné patří i doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Doba pobírání invalidního důchodu I. a II. stupně však nikoliv. S ohledem na výpočet starobního důchodu je pro příjemce invalidního důchodu I. a II. stupně výhodné vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění.

 

7) Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Invalidní důchodci I. a II. stupně, kteří pracují, mají v případě ukončení zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti. Podmínkou je získání doby pojištění alespoň v rozsahu 12 měsíců v posledních dvou letech. Příjemci invalidního důchodu třetího stupně nárok na podporu v nezaměstnanosti nemají.

 

8) Výše příjmu není limitována

Výše příjmu ze závislé činnosti (ze zaměstnání) nebo ze samostatné výdělečné činnosti nemá vliv na pobírání invalidního důchodu. Z důvodu vysokých příjmů nemůže být invalidní důchod odebrán. Invalidita může být snížena nebo odebrána posudkovým lékařem pouze při zlepšení zdravotního stavu.

 

9) Vedlejší samostatná výdělečná činnost

Podnikání invalidních důchodců se pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší zdroj příjmů. Sociální pojištění i zdravotní pojištění se tedy vypočítává dle skutečně dosaženého hrubého zisku, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti. Sociální pojištění se u vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí, když je hrubý zisk do limitu. Za celý kalendářní rok 2017 je limitem částka 67 756 Kč, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

 

10) U nízké mzdy se neprovádí dopočet

Při práci na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než je minimální mzda ve výši 11 000 Kč se při výpočtu zdravotního pojištění neprovádí tzv. dopočet do minima, jako je tomu u ostatních zaměstnanců. Pracujícímu invalidnímu důchodci je na zdravotním pojištění sraženo vždy 4,5 % z jeho hrubé mzdy, a to bez ohledu na výši hrubé mzdy dle pracovní smlouvy.

 

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/

Komentáře