Výplata důchodu se obecně odvíjí od doby pojištění a vydělaných peněz. Jaká částka se bude vyplácet osobám samostatně výdělečně činným, však mnohdy nezávisí jen na dosaženém zisku. Mohou si při platbě sociálního pojištění sami určit svůj vyměřovací základ.
OSVČ si sami plánují, kolik zaplatí
Všechny osoby samostatně výdělečně činné totiž odvádí důchodové pojištění z vyměřovacího základu. Ten činí 50 % dosaženého zisku za předešlý rok. Musí se však vejít mezi hranici základu minimálního a maximálního. Například v roce 2012 je maximálním měsíčním vyměřovacím základem částka 100 548 Kč. Tomuto vyměřovacímu základu pak odpovídá záloha na důchod ve výši 29 361 Kč, kterou musí podnikatelé za rok nastřádat. Při vyplňování přehledu o příjmech a výdajích, který odevzdávají na okresní pobočce Správy, si ale mohou určit vyměřovací základ i sami a doplatit si tzv. zálohy na pojistné.
Nárazové navýšení základu nepomůže
Někteří živnostníci a podnikatelé tak obecně odvádí na důchod nízké platby. Před odchodem do důchodu však chtějí vyššími platbami ve dvou či třech letech dosáhnout na vyšší důchod, a tak si základ zvednou. Jenže takhle to nefunguje. Ve skutečnosti totiž odvedou za posledních pár let až několikanásobně větší částky, jejich důchod se však v závěru pohne jen o několik stokorun. Výhodnější variantou je tak co nejvíce spořit už v produktivním věku. Všechny OSVČ by přitom měly klást důraz především na vlastní zabezpečení na penzi, tedy zejména dobrovolné a soukromé penzijní připojištění.
Nahrávání ...