Do druhého pilíře vstoupilo 75 tisíc lidí, poslanců se neupsala ani polovina

Do druhého pilíře penzijního systému vstoupilo za prvních šest měsíců tohoto roku celkem 74.573 lidí. Původně penzijní společnosti očekávaly asi půlmilionovou účast. O výhodnosti fondů pochybovala také část vlády. Z třiceti poslanců, které oslovil deník Právo a kterých se reforma přímo dotýká, do druhého pilíře nevstoupila ani polovina z nich. A to přesto, že sami hlasovali pro, aby se důchodová reforma realizovala.

Poslanci mají k důchodové reformě výhrady

Například v ODS se deset z 16 oslovených poslanců rozhodlo do systému nevstoupit. Jako důvod uváděli, že se na důchod rozhodli pro jiné zajištění. „Přiznám se, že se pokouším své finanční prostředky zhodnocovat tak, abych si na důchod naspořil, a nepokládám ty podmínky za výhodnější, než je získat třeba formou investic. Na druhou stranu se domnívám, že pro určitou skupinu lidí může být druhý pilíř zajímavý,“ řekl Právu Boris Šťastný (ODS). Jinou strategii zvolilo také dalších šest občanských demokratů. Rozhodování poslanců Ivany Weberové a Františka Sivery ovlivnilo prohlášení sociální demokracie, která má v plánu celou reformu zrušit. Dalšímu občanskému demokratovi, Waltru Bartošovi, vadilo, že jde o nevratný proces. K druhému pilíři se naopak z ODS připojil Marek Benda, Jiří Pospíšil, Jan Čechlovský a další.

Na nevýhody druhého pilíře poukázala i bývalá ministryně práce

Ke kritice druhého pilíře se přidala také bývalá ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. Přiznala, že nikdo z její rodiny do druhého pilíře nevstoupil. Jako hlavní příčinu neúspěchu vnímá antikampaň, kterou proti reformě vedli sociální demokraté. Uznala také, že některé podmínky byly nastaveny tak, že potenciální zájemce o vstup odrazovaly. „Jestli mám dnes možnost do systému vstoupit a nemám možnost nikdy vystoupit, tak si to opravdu velmi pečlivě rozmýšlím,“ upozornila exministryně. Za špatný krok označila také velký spěch s přijetím reformy, kvůli kterému nedošlo ke konsensu s opozicí. Obdobný názor má také prezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda, který za slabším zájmem veřejnosti vidí politické důvody. „Tím nejdůležitějším je ten, že nejenže neexistovala shoda na politické scéně, ale že opozice vedla až destruktivní kampaň, která lidi odrazovala od vstupu, aniž by nabídla jakoukoliv realistickou alternativu,“ řekl Svoboda.

Kalousek navrhl vystoupení po pěti letech

Podle současné legislativy není možné z druhého pilíře vystoupit a pro osoby starší 35 let skončila možnost připojit se k němu v červnu tohoto roku. Bývalý ministr financí Kalousek navrhl několik změn v zákonu o důchodovém spoření, mezi nimi také posunutí věkové hranice, kdy je možné do systému vstoupit, až na 40 let. Kalousek by také chtěl lidem umožnit druhý pilíř po pěti letech opustit, znovu už do něj nebudou moci vstoupit. Takový návrh může podle analytiků zájem o spoření sice zvýšit, nezajistí to však dlouhodobou stabilitu penzijního systému při poskytování rozumné životní úrovně pro budoucí důchodce. Opoziční sociální demokraté uvedli, že druhý důchodový pilíř je „totální neúspěch“ vlády Petra Nečase (ODS). Kalouskův návrh změn prý jde proti deklarovanému smyslu reformy.

Komentáře