Sociologický ústav Akademie věd ČR zjišťoval v prosinci, jak jsou na tom Češi se spořením na důchod. Do prosincového šetření byl zařazen blok otázek týkajících se názorů na důchodový systém v ČR a jeho případnou změnu. Vybrané části respondentů, kteří zatím nepobírají důchod, se výzkumníci ptali, zda si formou spoření nebo investic odkládají na důchod nějaké peníze stranou, zda mají obavu o dostatečnost zajištění v důchodu a jaká jsou jejich očekávání ohledně dostatečnosti státem vypláceného důchodu. 81 % dotázaných se domnívá, že státní důchod jim ve stáří neposkytne dostatečné finanční zajištění, zároveň ale pouze 56 % lidí samostatně spoří nebo investuje, aby se na důchod zajistili.
Spoří nebo investuje o něco více než polovina lidí (56 %) v předdůchodovém věku, zbývající část lidí (44 %) se naproti tomu na důchod tímto způsobem nepřipravuje. Tyto hodnoty se však nijak zásadně neliší od hodnot získaných v předcházejících měřeních od roku 2010. Z hlediska sociodemografických charakteristik populace se formou spoření nebo investic na důchod statisticky významně častěji připravují lidé ve věku 30 až 59 let, lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním a dále pak ti, kdo deklarují dobrou životní úroveň své domácnosti a jejichž příjem domácnosti přesahuje 40.000 Kč. Aktivita směrem k finančnímu zajištění v důchodu naopak není vyvíjena mladšími lidmi ve věku 15 až 29 let, těmi, kdo mají pouze základní vzdělání, a lidmi se špatnou životní úrovní domácnosti.
Zhruba pětina Čechů (21 %) nepociťuje obavy z toho, že by byla v důchodu nedostatečně finančně zabezpečená. Naopak více jak třetina (37 %) spíše má určité obavy a další třetina (33 %) se velmi obává. Počet lidí, kteří se velmi obávají, že nebudou dostatečně finančně zabezpečeni na důchod, vzrostl od roku 2010 z 26 % na 33 %, tedy o 7 procentních bodů. Nepřítomnost obav je statisticky významně častější u lidí ve věku 15 až 19 let a u těch, kdo pokládají životní úroveň své domácnosti za dobrou. Mladí ve věku 15 až 19 let a lidé se základním vzděláním (tj. často právě mladí studenti) ovšem na danou otázku také častěji nemají vůbec žádný názor (odpověď „neví“).Lidé, kteří už mají z hlediska věku k důchodu blíže (45 až 59 let a více jak 60 let), se odchodu do důchodu neobávají výrazně více než příslušníci ostatních věkových kategorií. Obava z důchodu je naopak častější mezi lidmi se špatnou životní úrovní a mezi těmi, kdo se názorově orientují na levý kraj politického spektra.
Přibližně čtyři pětiny (81 %) lidí se domnívají, že jim důchod vyplácený státem ve stáří neposkytne dostatečné finanční zajištění. Opačný názor zastává méně než desetina populace (8 %). Tyto hodnoty jsou téměř identické s hodnotami získanými v šetřeních z předcházejících dvou let, včetně procentuálního podílu asi desetiny populace, která na položenou otázku nedokáže jednoznačně odpovědět (aktuálně 10 % odpovědí „neví“).
Nahrávání ...