Nedostatek informací – to je hlavní problém nedávno schválené vládní důchodové reformy. Zhruba šedesát procent Čechů tvrdí, že o změně příliš neví a netuší ani, jak si na penzi nejvýhodněji spořit. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.
Nejvíc ví lidí ve středním věku
Důchodové reformě nejvíc rozumějí lidé ve středním věku a vysokoškoláci. Mladí lidé ale obecně své penze příliš neřeší. Většina Čechů pak nemá informace vůbec. „V tomto nejaktuálnějším období stále je velké procento lidí, kterých se důchodová reforma týká a ty informace nemají,“ upozorňuje Erika Kovaříková z agentury Median. Téměř dvě třetiny dotázaných odmítají, že by si na důchod spořily v soukromých fondech. Důvodem jsou i obavy, že by o peníze mohli přijít. Více než 70 procentům respondentů se pak nelíbí, že stát se za jejich úspory v privátních fondech nezaručí.
zdroj foto: www.rozhlas.cz
Téměř polovina plánuje i v důchodu pracovat
Téměř 40 procent Čechů plánuje pracovat i v důchodovém věku. Další pětina tuto možnost zvažuje. Nejčastěji chtějí v zaměstnání zůstat i po dosažení důchodového věku lidé v současném věku 30–44 let s vyšším vzděláním a podnikatelé. „Postoj k této tematice je závislý na krajích. V Praze například je větší zájem v důchodovém věku pracovat. Určitě to souvisí i s tím, jaká je struktura zaměstnanosti profesí, protože v Praze je více lidí, kteří pracují nemanuálně, což umožňuje v důchodu třeba víc pracovat,“ doplňuje Erika Kovaříková.
75 procent lidí nespoléhá na pomoc dětí
Podle průzkumu dvě třetiny Čechů nespoléhají na to, že by jim v důchodu finančně pomohly děti. Víc ve výpomoc dětí ve stáří pak věří ženy.
zdroj foto: www.rozhlas.cz
Třetina Čechů na penzi nešetří
Třicet procent lidí si tak na penzi nestřádá vůbec. Jedna pětina dotázaných uvádí jako důvod nedostatek peněz. Penzijní spoření mají nejčastěji starší lidé s vyšším vzděláním čili ti, kteří jsou ale nejméně ochotní do druhého pilíře důchodové reformy vstupovat. „Tady se populace rozděluje na tři skupiny. Velmi zhruba: jedna třetina lidí spoření má a nic s ním nechce dělat, další jedna třetina lidí to spoření nemá a také to nechce měnit, takže nám zbývá zhruba velmi orientačně třetina lidí, které můžeme nějakým způsobem ovlivňovat,“ upozorňuje Erika Kovaříková a pokračuje: „Do této skupiny patří i část lidí, kteří to spoření mají, ale zvažují v souvislosti s důchodovou reformou, že nějaké změny provedou. Tam jsou lidé spíše mladší věkové skupiny od 18 do 29 let, jsou tam častěji i ženy a nebo ekonomicky aktivní lidé do 35 let.“