O pohřbech a lidech. Pohřební tradice světových náboženství.

Křesťanství

Tento způsob pohřbu je nám asi nejbližší a řada jeho tradic je všeobecně známá. Poslední rozloučení se koná v kostele, kde je za zesnulého vedena bohoslužba. Z kostela pak vede průvod pozůstalých na hřbitov, kde je nebožtík uložen do připraveného hrobu.

Zajímavost! Až do poloviny 20. století církev neuznávala kremaci, dnes je možná ale i ta.

 

Buddhismus

V Budhismu je smrt vnímána jako proces znovuzrození a je doprovázena řadou rituálů, od položení umírajícího do stejné polohy, ve které zemřel Buddha, po zapalování vonných tyčinek a odříkávání modliteb. Těsně po smrti mnich zemřelému navlhčí rty vodou a od této chvíle se po tři dny zemřelého nikdo nedotkne. Poté je zvolen jeden ze 4 tradičních způsobů samotného pohřbu

  • „do země“ – tělo je pohřbeno do hrobu bez využití rakve, mrtvý je pouze zahalen čistou látkou
  • „do ohně“ – kremace na hranici
  • „do vody“ – tělo je vhozeno do jezera, nebo do řeky
  • „do větru“ – tělo je rozřezáno na kusy a předhozeno supům, zbylé kosti se rozdrtí a smíchají s dalšími pochutinami a opět jsou předhozeny supům

Zajímavost! Věděli jste, že buddhismus jako takový má blíže k filozofickému směru než k náboženství?

 

Judaismus

Židovský pohřeb je hodně podobný tomu křesťanskému. Podle tradic je tělo zemřelého položeno na zem, zahaleno pouze látkou a u jeho hlavy hoří svíce. Rodina pak při četbě posvátných textů omývá a očišťuje je tak od hříchů. Po omytí je nebožtík oblečen do tachrichinu, oděvu z bílého plátna.

Samotný pohřeb by pak měl proběhnout v den úmrtí a obsahuje řadu prvků, které rozpoznáme i v křesťanských tradicích – zpěv modliteb, rabínova smuteční řeč. Po uložení těla do hrobu vysype každý z pozůstalých tři hrsti hlíny, nejprve muži, poté ženy. Poté následují další modlitby v synagoze, po kterých se koná smuteční hostina.

Zajímavostí je to, že židé se o hroby zesnulých nestarají, neopravují je, zároveň se hroby na sobě vrství. To dělá z židovských hřbitovů unikátní místa.

Zajímavost! Jeden z nejznámějších židovských hřbitovů najdete v Praze Josefově. Je možné jej navštívit a dozvědět se tak další informace o této kultuře.

 

Hinduismus

Hinduismus je hlavně pro nás Evropany hodně vzdálené, často si je lidé spojují s bohatými a barevnými rituály a tak je tomu i při hinduistickém pohřbu, kdy je tělo nebožtíka zahaleno do spousty barevných látek a obsypáno květinami ale i šperky a jinými cennostmi – vše se odvíjí od majetnosti rodiny.  Tradičně tělo musí projít očistou, která se dnes provádí v pohřebních ústavech, což je prvek, který je asi nejbližší našim zvyklostem. Odtud je tělo doneseno na bohatě zdobených nosítkách k vodě, kde mu pozůstalí navlhčí rty vodou a omyjí obličej. Poté je tělo umístěno na hranici a spáleno.

Zajímavost! Bohatství pozůstalých je možné poznat i podle dřeva použitého na hranici. Čím bohatší rodina, tím luxusnější druhy dřeva jsou při kremaci spáleny.

 

Islám

U velkých světových náboženství se tradice často prolínají. Jinak tomu není ani u islámu. Po smrti jsou nad nebožtíkovým tělem pronášeny modlitby, cituje se z koránu a pozůstalí se obracejí na Alláha. Stejně jako v judaismu i zde je potřeba tělo zemřelého omýt, vzhledem ke striktní kultuře omývají vždy muže muži a ženu ženy. Stejně jako v Judaismu by mělo k pohřbu dojít co nejdříve.

Ve srovnání například s hinduismem je samotný pohřeb velice prostý. Tělo je přeneseno do připraveného hrobu, kam je uloženou zabalené v čisté látce. Každý z pozůstalých pak nad zemřelým pronese pohřební modlitbu, tzv. dženázu a vhodí do hrobu hrst hlíny.

Zajímavost! Muslimové mají tělo zemřelého v posvátné úctě, proto s ním zacházejí s největší opatrností, věří, že zlomit kost mrtvému je jako zlomit kost živému.

 

Jak je tomu u nás?

V Čechách je v dnešní době nejčastější provádění tzv. civilních obřadů, čímž se jen potvrzuje fakt, že Česká Republika patří mezi nejateističtější země na světě. I tak jsou ale civilní pohřby velice podobné, těm náboženským. Lidé se scházejí v pohřebních nebo také smutečních síních. Nejčastějším způsobem uctění památky je přinesení smuteční květiny – čím byl zemřelý bližší, tím jsou květiny větší. Součástí vzpomínkového obřadu pak bývá vzpomenutí prostřednictvím oblíbených písní zemřelého a v dnešní době není vzácností ani promítání fotografií z nebožtíkova života. Zároveň je pronášena smuteční řeč, kterou vede buďto člen nebo přítel rodiny nebo profesionální řečník.

Zajímavost! Dnes pohřby zajišťují především profesionální pohřební služby, dříve ale měli pohřby na starosti tzv. pohřební bratrstva, která vznikala v jednotlivých obcích nebo náboženských společnostech.

 

Komerční sdělení

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězdy celkem hlasů 1
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře