Starobní důchod

25. 7. 2012 | Aktualizováno: 26. 1. 2016

Starobní důchod je jedním z pěti druhů důchodů českého důchodového systému. Nárok na něj vzniká dosažením zákonem požadovaného důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění. Pojištěnci má nahrazovat výdělek ze zaměstnání.

Kdo může požádat o starobní důchod

Řízení o starobních důchodech se řídí dvěma základními předpoklady – věkem a dobou pojištění. Důchodový věk se liší v závislosti na roku narození a u žen i dle počtu vychovaných dětí. U ročníků narozených po roce 1977 se důchodový věk stanovuje tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.

= 67 let + [2 x (rok narození pojištěnce – 1977)] : 12

Důchodový věk se postupně prodlužuje, jak je vidět z přiložené tabulky u vybraných ročníků narození. Termín odchodu do důchodu si můžete vypočítat v naší kalkulačce starobního důchodu.

Rok narození Muži Ženy dle počtu dětí
0 1 2 3 a 4 5 a více
1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r
1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m
1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m
1970 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m
1980 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m
1990 69r+2m 69r+2m 69r+2m 69r+2m 69r+2m 69r+2m

Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na důchodovém věku pojištěnce. Pokud ke dni dosažení důchodového věku nemáte potřebnou dobu pojištění, nemůže vám být starobní důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až následně, a to až získáte potřebnou dobu pojištění.

dosažení důchodového věku potřebná doba pojištění
v roce 2013 29 let
v roce 2014 30 let
v roce 2015 31 let
v roce 2016 32 let
v roce 2017 33 let
v roce 2018 34 let
v roce 2019 35 let

Za jakých podmínek lze také starobní důchod nárokovat

Pokud nesplníte základní podmínku doby trvání pojištění, máte nárok na starobní důchod i tehdy, pokud jste starší 65 let a získali jste minimální dobu pojištění. Následující tabulka uvádí konkrétní předpoklady:

Minimální doba pojištění Věk pojištěnce
17 let v roce 2011 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození
18 let v roce 2011 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození
19 let v roce 2013 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození
20 let po roce 2013 dosáhne věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození

Nárok na starobní důchod pak může vzniknout i v dalších specifických případech:

  • pokud dosáhnete důchodového věku po roce 2014 a získáte alespoň 30 let tzv. čisté doby pojištění; do doby pojištění se v tomto případě ale nezahrnují náhradní doby pojištění
  • jestliže jste dosáhli věku 65 let a splnili zákonné podmínky nároku na invalidní důchod, tedy pokud jste se stali invalidními a získali potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo se stali invalidními následkem pracovního úrazu (invalidní důchod se tak změní na důchod starobní ve stejné výši)

Jak vysokou finanční částku může žadatel očekávat

Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. V roce 2016 činí základní výměra důchodu 2 440 Kč měsíčně. Procentní výměra se stanovuje individuálně podle vaší získané doby pojištění, její výše nesmí být nižší než 770 Kč měsíčně. Důchod tedy ovlivňují dvě skutečnosti: jak dlouho jste byli účastni důchodového pojištění a jakých výdělků jste dosahovali. Za každý celý rok důchodového pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu za měsíc, pokud se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření, nebo 1,2 % výpočtového základu měsíčně, v případě že se kryje s dobou účasti na důchodovém spoření. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ, konkrétně měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. V roce 2016 jde o období let 1986 až 2015. Započítávají se přitom všechny příjmy, z nichž se odvedlo pojistné na sociální zabezpečení.

Praktický příklad

Paní Nováková má osobní vyměřovací základ (průměrnou mzdu v současné hodnotě) 24 340 Kč. Paní Nováková získá 41 let pojištění, nevstoupila do II. pilíře. Jak vysoký důchod dle výpočtu roku 2016 bude paní Nováková mít?

 

Text

Částka
Osobní vyměřovací základ 24 340 Kč
První redukční hranice

(do 11 883 Kč, ze 100 %)

11 883 Kč
Druhá redukční hranice

(od 11 883 Kč do 108 024 Kč, z 26 %)

3 239 Kč
Základní výměra důchodu 2 440 Kč
Výpočtový základ

(11 883 Kč + 3 239 Kč)

15 122 Kč
Procentní výměra za odpracované roky

(41 let x 1,5 %)

61,5
Procentní výměra důchodu

(15 122 Kč x 61,5 %)

9 301 Kč
Měsíční důchod

(2 440 Kč + 9 3001 Kč)

11 741 Kč

 

K orientační představě o výši důchodů slouží naše důchodová kalkulačka zde.

První kroky – žádost o starobní důchod

Rozhodnutí, zda odejít do starobního důchodu, záleží na vás samotných. Jedná se o vaše právo volby, nikoliv povinnost. Pokud se však rozhodnete do důchodu odejít, je potřeba si o něj zažádat. Žádá se nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu, a to na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) dle místa vašeho bydliště. Samotnou žádost o starobní důchod vám správa poskytne, nutné je však mít s sebou následující doklady:

  • občanský průkaz
  • doklady o studiu
  • muži – doklady o výkonu vojenské služby
  • doklady prokazující výchovu dětí (rodné listy)
  • doklady prokazující péči o závislou osobu
  • potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku
  • doklady potvrzující zaměstnání v cizině
  • náhradní doklady, chybí-li některé doby pojištění (pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele, svědecká prohlášení)
  • vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet, pokud budete chtít důchod vyplácet na bankovní účet
  • poslední zaměstnavatel předkládá na vyžádání evidenční list důchodového pojištění

Už předběžně si můžete zjistit orientační výši svého důchodu nebo zaevidovanou dobu pojištění. Stačí požádat na Správě o zaslání Informativního osobního listu důchodového pojištění. Zašlou vám jej do 90 dnů od doručení žádosti, která musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, rodné příjmení a doručovací adresu. Žádost o invalidní důchod se pak zasílá zpátky, a to buď písemně, nebo elektronicky prostřednictvím e-podatelny. V tomto případě však musí být podepsaná zaručeným elektronickým podpisem.

Poplatky a lhůty v řízení o důchodech

Správní orgán rozhoduje o přiznání důchodu ve lhůtě do 90 dnů od podání žádosti. Délka vyřízení však závisí na tom, zda má v evidenci všechny podklady. V případě, kdy chybí doby pojištění, provádí se došetřování a o tuto dobu se prodlužuje i lhůta. Pokud nejde žádost definitivně vyřídit, protože pořád probíhá šetření, ale nárok na důchod je prokázán, poskytuje správní orgán žadateli zálohu. Poplatky za řízení stanovené nejsou.

Předčasný odchod do důchodu versus důchod starobní

Ještě před odchodem do starobního důchodu máte nárok odejít do důchodu předčasného. Ten je ovšem trvale snížený – bude nižší i poté, co dosáhnete nároku na důchod řádný. Základní podmínkou, která musí být splněna, je získání potřebné doby pojištění. Nárok na tento důchod pak vzniká v závislosti na dosaženém důchodovém věku:

  • pokud je váš důchodový věk alespoň 63 let, vzniká nárok nejdříve ode dne, od kterého vám do dosažení důchodového věku chybí nejvýše pět let při dosažení věku alespoň 60 let
  • je-li váš důchodový věk nižší než 63 let, nárok na předčasný starobní důchod vzniká nejdříve ode dne, od kterého do dosažení důchodového věku chybí nejvýše tři roky

Důležité je vědět, že přiznání předčasného důchodu je nevratné, protože vylučuje nárok na řádný starobní důchod. Do dosažení důchodového věku jej nemůžete požadovat, pokud vykonáváte výdělečnou činnost nebo pobíráte podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci. Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu je za každý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu. Stanovená výše se ale postupně snižuje za každých započatých 90 kalendářních dnů.

Krácení výpočtového základu při výpočtu předčasného důchodu

Dřívější odchod do důchodu Krácení výpočtového základu
90 dní a méně před důchodovým věkem 0,9 %
91 dní až 180 dní před důchodovým věkem 1,8 %
181 dní až 270 dní před důchodovým věkem 2,7 %
271 dní až 360 dní před důchodovým věkem 3,6 %
361 dní až 450 dní před důchodovým věkem 4,8 %
451 dní až 540 dní před důchodovým věkem 6,0 %
541 dní až 630 dní před důchodovým věkem 7,2 %
631 dní až 720 dní před důchodovým věkem 8,4 %
721 dní až 810 dní před důchodovým věkem 9,9 %
811 dní až 900 dní před důchodovým věkem 11,4 %
901 dní až 990 dní před důchodovým věkem 12,9 %
991 dní až 1 080 dní před důchodovým věkem 14,4 %
1 081 dní až 1 170 dní před důchodovým věkem 15,9 %

Starobní důchod versus práce a přivýdělky

Pokud pobíráte starobní důchod a dosáhli jste již důchodového věku, můžete vykonávat výdělečnou činnost. To znamená, že můžete pobírat důchod a zároveň pracovat. Důchod můžete pobírat v plné výši, procentní výměra důchodu se vám pak zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů. Pokud budete pobírat důchod ve výši poloviny, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů práce, tedy o 3 % za rok. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry. Existuje i možnost důchod nepobírat, procentní výměra důchodu se pak zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti. Celkem o 6 % za rok.

Potřebujete poradit? Navštivte naší Důchodovou poradnu. Rádi Vám zdarma odpovíme na Vaše dotazy.

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězdy celkem hlasů 5
Loading...