Platba pojistného pracujících invalidních důchodců

Invalidní důchodci mohou během pobírání invalidního důchodu pracovat, pokud vykonávaná práce odpovídá svoji náročností, rozsahem a náplní aktuálnímu zdravotnímu stavu. Jak je to s placením daní ze mzdy nebo ze zisku?

 

U invalidních důchodců se dokonce předpokládá, že budou vykonávat pracovní činnosti, ze kterých bude odváděno sociální pojištění. Doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně a doba pobírání invalidního důchodu druhého stupně totiž nepatří mezi náhradní dobu pojištění pro výpočet starobního důchodu. Mezi náhradní dobu pojištění patří pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně.

 

Jaké jsou pracovní možnosti?

Invalidní důchodci jsou limitováni pouze svým zdravotním stavem. Mohou tedy mít libovolně vysoké příjmy a mohou pracovat na základě standardní pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V praxi zpravidla invalidní důchodci volí práci na zkrácený úvazek, neboť z takového pracovního poměru odvádí sociální pojištění, což je pro ně důležité s ohledem na výpočet starobního důchodu a současně je pro většinu invalidních důchodců ze zdravotního hlediska problematické pracovat na plný pracovní úvazek.

 

Pojistné z dohod se do limitu neplatí

Výkon práce na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou do limitu je pro zaměstnavatele výhodný, neboť nemusí za zaměstnance platit povinné sociální pojištění a zdravotní pojištění. Povinné pojistné neplatí ani invalidní důchodce pracující na dohodu do limitu. Sociální a zdravotní pojištění se neplatí u dohody o provedení práce u měsíční odměny 10 000 Kč a méně, u dohody o pracovní činnosti musí být měsíční odměna 2 499 Kč a méně. Pro invalidního důchodce prvního stupně a druhého stupně je však s ohledem na výpočet starobního důchodu dobré mít příjem, který podléhá odvodům na sociálním pojištění. V případě nemoci mají pracující invalidní důchodci nárok na nemocenskou, pokud ze svého příjmu odvádí sociální pojištění.

 

Daně ze mzdy

Invalidní důchodci odvádí ze svého příjmu stejné daňové odvody jako ostatní zaměstnanci. Na sociálním pojištění je jim sraženo 6,5 % z hrubé mzdy, na zdravotním pojištění potom 4,5 % z hrubé mzdy. Na dani z příjmu fyzických osob odvádí pracující invalidní důchodci prvního stupně nebo druhého stupně 15 % ze superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem), od vypočtené daně se odečítají daňové slevy, všichni pracující invalidní důchodci prvního stupně a druhého stupně mají nárok na daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč a na invaliditu prvního a druhého stupně ve výši 210 Kč.

 

Praktický příklad

Paní Nováková je v invalidním důchodu prvního stupně a přivydělává si na zkrácený pracovní úvazek s hrubou měsíční mzdou 12 000 Kč. Paní Nováková uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru Janu. Kolik činí čistá mzda paní Novákové?

  • Na zdravotním pojištění je paní Novákové zaměstnavatelem sraženo 540 Kč (12 000 Kč x 4,5 %).
  • Na sociálním pojištění je paní Nováková zaměstnavatelem sraženo 780 Kč (12 000 Kč x 6,5 %).
  • Superhrubá mzda činí 16 100 Kč (12 000 Kč x 1,34, zaokrouhleno na sta nahoru). Daň z příjmu fyzických osob je 2 415 Kč (16 100 Kč x 15 %). Daňové slevy činí 2 280 Kč (sleva na poplatníka 2 070 Kč + sleva na invaliditu prvního stupně 210 Kč). Daň po odečtení slevy je 135 Kč. Daňové zvýhodnění na jedno dítě činí 1 117 Kč. Paní Nováková má nárok na daňový bonus ve výši 982 Kč (1 117 Kč – 135 Kč). Paní Nováková na dani z příjmu fyzických osob nic nezaplatí a ještě obdrží od státu daňový bonus 982 Kč.

Čistá mzda paní Novákové je 11 662 Kč (12 000 Kč – 540 Kč – 780 Kč + 982 Kč).

 

Co je do odpočet?

Zaměstnávání invalidních důchodců je zvýhodněno, jestliže zaměstnavatel splňuje zákonné podmínky, nárok na odpočet může uplatnit pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % občanů se zdravotním postižením a odpočet může uplatnit pouze příjemce invalidního důchodu. Při výpočtu zdravotního pojištění se uplatňuje odpočet a zaměstnavatel i zaměstnanec platí skutečně nižší zdravotní pojištění, neboť se platí pouze z příjmu nad legislativou stanovenou částku (6 259 Kč v roce 2015, v roce 2016 je odpočet již 6 444 Kč). Odpočet se uplatňuje pouze z příjmů, ze kterých zaměstnanec odvádí zdravotní pojištění. Z měsíční odměny z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a méně se zdravotní pojištění neplatí. Stejně tak se neplatí zdravotní pojištění z měsíční odměny z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 499 Kč a méně.

 

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Černý pobírá invalidní důchod II. stupně a pracuje u zaměstnavatele splňujícího zákonné podmínky. Hrubá mzda pana Černého je 11 200 Kč. Kolik zaplatí pan Černý ze své hrubé mzdy na zdravotním pojištění?

  • Při výpočtu zdravotního pojištění se uplatní odpočet ve výši 6 259 Kč. Zdravotní pojištění se bude platit pouze z částky nad tento odpočet. Vyměřovacím základem pro výpočet zdravotního pojištění bude částka 4 941 Kč (11 200 Kč – 6 259 Kč). Zaměstnanci bude sraženo na zdravotním pojištění 223 Kč (4 941 Kč x 4,5 %) a zaměstnavatel zaplatí na zdravotním pojištění za zaměstnance 445 Kč (4 941 Kč x 9 %).

Odpočet se uplatňuje pouze z příjmů, ze kterých zaměstnanec odvádí zdravotní pojištění. Z měsíční odměny z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a méně se zdravotní pojištění neplatí. Stejně tak se neplatí zdravotní pojištění z měsíční odměny z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 499 Kč a méně.

 

Výkon samostatné výdělečné činnosti

Invalidní důchodci mohou vykonávat i samostatnou výdělečnou činnost. Výkon samostatné výdělečné činnosti je považován za vedlejší zdroj příjmů, což přináší výhody. Při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako v případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Sociální pojištění i zdravotní pojištění se vždy vypočítá dle skutečně dosaženého hrubého zisku, to je výhodné při nižším hrubém zisku. Při vedlejší samostatné výdělečné činnosti se dokonce neplatí sociální pojištění, když je hrubý zisk do limitu. Za celý rok 2015 je možné mít hrubý zisk (příjem – výdaj) do 63 815 Kč a sociální pojištění se neplatí. Pro rok 2016 se limit zvyšuje na 64 813 Kč. Při výkonu samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

 

Praktický příklad

Paní Malá je v invalidním důchodu prvního stupně a po celý rok 2015 vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Její hrubý zisk (příjem – výdaj) za celý rok 2015 byl 144 000 Kč. Kolik zaplatí na povinných daních. Paní Malá uplatňuje daňové zvýhodnění na syna Tomáše.

  • Zdravotní pojištění za celý rok 2015 by bylo 16 200 Kč (240 000 Kč x 50 % x 13,5 %).
  • Sociální pojištění za celý rok 2015 by bylo 35 040 Kč (240 000 Kč x 50 % x 29,2 %). Hrubý zisk je nad limit, proto se sociální pojištění platí.
  • Na dani z příjmu fyzických osob by obdržela paní Malá daňový přeplatek ve výši 2 244 Kč, tj. rozdíl mezi daňovým zvýhodněním ve výši 13 404 Kč a daní z příjmu ve výši 11 160 Kč. Daň z příjmu se vypočítala následovně: (240 000 Kč x 15 %) – 24 840 Kč).

Placení sociálního pojištění z výkonu samostatné výdělečné činnosti je pro paní Malou výhodné s ohledem na výpočet starobního důchodu.

Komentáře